Vyvýšené místo na jižní straně ostrožny, kde stálo opevněné sídlo
© Roman Řezáč 12/2004
Při průjezdu obcí Černvír není možné přehlédnout její dvě dominanty. Přes řeku Svratku vedoucí krytý trámový most, nejstarší svého druhu na Moravě a jen asi sto metrů severně od něj nevysokou, ale výraznou ostrožnu s chrámem Nanebevzetí Panny Marie. Právě chrám stojí na místě pozdně románské svatyně, jejíž zdivo je v něm částečně obsaženo, na kterou navazovalo na jižní straně ostrožny opevněné sídlo. Z něj dnes zbyla pouze vyvýšenina, na které stojí soukromý dům se zahradou. Při výkopech se nalezla keramika datující život na něm ve druhé polovině 13. století a zánik před polovinou 14. století. Sídlo mělo oválný půdorys, s osami 25 a 40 m. Dnes se z opevnění nedochovaly žádné prokazatelné náznaky. Je tu však kamenný sklep, jehož stáří a souvislost se sídlem není prokázaná. Volně se dnes dá dostat pouze po cestě k chrámu a k hřbitovu, který ho obtáčí.
Po Černvíru se píše roku 1285 Milek a roku 1309 Vítek. V roce 1365 kupuje osadu Artleb z Klečan a výslovně se jmenuje jako příslušenství jen hradiště, to znamená že sídlo již bylo pusté, což souhlasí s nálezy keramiky na místě. Následně v roce 1374 se sídlo jmenuje dokonce jen jako kopec, pravděpodobně tedy již bez zástavby.. ... Na skalnatém bradle, jež vybíhá v Černvíru do koryta Svratky, bylo vybudováno na konci 12. století nebo na počátku 13. století feudální sídlo, využívající příhodné přírodní polohy. ...Pro jeho zpevnění byl celý skalnatý hřeben obehnán vysokou hradbou, jejíž základy se zachovaly podnes. Vnitřek opevněného prostoru byl rozdělen hospodářskými a obytnými budovami, jejichž zbytky jsou zachovány ve zdivu několika domků, které na ostrožně stojí. Příjezd do hradu byl do dnešní silnice, kde stávala ve svahu brána. Hrad se stal centrem samostatného zboží, jež mělo také svou vlastní církevní správu; proto zde byla vybudována čtyřapsidová románská rotunda. První známý držitel hradu a vesnice pod ním byl Milek z Černvíru, který je uveden r. 1284 jako svědek na listině kláštera v Doubravníku; r. 1309 se na listině tišnovského kláštera připomíná Vítek z Černvíru. R. 1364 se podle hradu a vsi psal Filip z Černvíru, který prodal bratrům Archlebu a Petru z Černvíru lán za 10 hřiven grošů. Archleb, jenž se nazýval podle zaniklé dědinky Klečn, upsal Filipu a Petru z Černvíru vše, co tu měl, a ponechal si pouze patronátní právo zdejšího kostela a černvírský hrad. Roku 1409 postoupila Markéta z Černvíru svůj vdovský podíl na černvírském zboží Vilému z Pernštejna, který se postupně zmocnil celého černvírského statku. Hrad byl rozbořen v husitských válkách a úplně zval za své v česko-uherských bojích; jeho zdiva se používalo jako stavebního materiálu zejména v 16. století při budování tamního kostela, jehož nejstarší část byla součástí původního panského sídla. Kostel má obdélníkový půdorys, zdi bez opěráků, rovný bazilikální strop a zachovalé hřebínkové klenby. Kolem svatyně je hřbitov, jehož zeď stojí na základech původního zdiva někdejšího hradu..
|
Přihlášení |
