Židovský hřbitov byl založen v 17. stol. Byl rozšiřován r. 1704 a poč. 20. stol. Se svou rozlohou 14 528 m2 je třetím nejrozsáhlejším židovským hřbitovem u nás. Je zde cca 2500 náhrobků, nejstarší pochází z r. 1640. Hřbitov je ve správě brněnské Židovské náboženské obce a je památkově chráněn.
Tento židovský hřbitov pochází ze 17. století. Hřbitov měří 14 528 metrů čtverečních a je třetím největším v republice ( po Prostějově a Frýdku-Místku ) Na hřbitově se nachází cca 2 500 náhrobků z nichž nejstarší pochází z druhé poloviny 17. století. Do areálu hřbitova se vcházelo dvěmi branami tou první ( blíže k městu ) vjížděli pohřební povozy vezoucí tělo zemřelého, branou druhou vcházel smuteční průvod a návštěvníci hřbitova. Jejich kroky zpravidla vedli do obřadní síně do které vystoupaly po monumentálních kamenných schodech. Na levé straně těchto schodů se rozkládá dětská část hřbitova. Po samotné obřadní síni dnes zbyli bohužel jen z větší části rozpadlé obvodové zdi. Na jedné obvodové stěně se zachovali dvě kamenné desky s hebrejskými texty. Na desce spodní je zachycen kadiš – modlitba za zemřelé na horní desce je vytesána modlitba těm, kteří hřbitov nenavštívili po více než 30 dnů. Náhrobky jsou v terénu zasazeny tak, že tvoří pravidelné řady po vrstvách. Mezi význačné hroby patří hrob rodiny rabína Samuela haLevi Kollina, který přispěl k hebrejské vzdělanosti v Boskovicích dále pak hrob moravského rabína Abrahama Plačeka, po nímž je pojmenována Plačková ulice v horní části židovského ghetta. aj.
Miroslav BITTER, 7.10. 2005
Nepochybně nedlouho po svém konstituování si boskovická židovská obec musela zřídit své vlastní pohřebiště. O tom, kde se nejstarší hřbitov nacházel, nám však chybí hodnověrné historické zprávy. Ve vlastivědné literatuře jsou zmiňovány tři různé lokality pro jeho umístění, jednak při údajném starším židovském sídlišti na východním předměstí v Bělé, dále na jižním či východním svahu hradního kopce poblíž vyhlídky, dříve prý nazývaném "kohenský vrch" a konečně jihozápadně města ve směru dnešního hřbitova, ale blíže ghettu, přibližně v místech zobrazených na plánu Boskovic z r. 1702, na jehož přesnost ovšem nelze spoléhat, a na pohledu na město Boskovice z r. 1728 ze sbírky Dismase z Hofferů, i když se jedná o schematickou perspektivní zkratku kreslíře, jenž zachytil nový hřbitov. Pro existenci žádné z těchto tří lokalit nemáme důkazy, stejně jako není pravdou tvrzení obsažené v Goldovi (viz literatura), že se…
číst dále
www.boskovice.cz, 13.1. 2006