
Do druhé světové války bývala na Babím lomu na jeho nejvyšší části dřevěná rozhledna, která v jejím průběhu zanikla. Teprve v roce 1958 se začalo uvažovat o stavbě nové betonové rozhledny na jižním vrcholu, kde kdysi stával dřevěný altán. Dokončení a slavnostní otevření 15. metrové věže podle návrhu architekta Mojmíra Korvase bylo symbolicky 15.5.1961.
Vyhlídkové a turisticky vyhledávané místo s krajinářským významem. Pro turistiku byl objeven koncem 19. stol. Turisty a horolezci z brněnského odboru Rakouského turistického klubu (ÖTC) – sloužil jim jako cvičné skály. Na hřebeni postavili dva vyhlídkové dřevěné můstky (Rohrerwarte a Ripkawarte) a turistickou chatu (Wieserhütte). ÖTC tam také vyznačil turistickou cestu. V době svého pobytu v Brně navštěvoval Babí lom Petr Bezruč se svou „smečkou“. Každoročně zde 1. 11. končívali turistickou sezónu a na paměť zemřelých kamarádů – turistů zapalovali na rozhledně svíčky. Dřevěná rozhledna Rohrerwarte (nacházela se asi kilometr severně od nynější betonové rozhledny – zachovány skalnaté schody a zbytky betonových úchytů, z místa dodnes působivá vyhlídka) a chata zanikla. Rozhledna Ripkawarte přestavěna na kamennou zbořenou za druhé světové války Němci (byla nebezpečným orientačním bodem – vzhledem k průmyslovým podnikům v nedaleké Kuřimi). V l. 1959 – 61 postavili turisté ze Sokola Lelekovice novou rozhlednu podle projektu ing. arch. M. Korvase z Brna. Od konce 70. let místo tradičního Novoročního výstupu brněnských turistů, spojeného s turistickým vítáním Nového roku..
stol. postaral tehdejší brněnský starosta Ch. d´Elvert který zde nechal vybudovat pohodlné lesní cesty. O dvacet let později kolem roku 1882 brněnská sekce Rakouského turistického klubu postavila na Babím lomě dvě rozhledny. Jednu v místech dnešní betonové rozhledny a druhá stála na protějším – severním nejvyšším vrcholu (562 m. n. m.). Nesla jméno brněnského starosty Rohrera. Nedaleko odtud stála i dřevěná Wiesnerova chata (pojmenovaná podle lesního rady) poskytující turistům úkryt před nepohodou a základní občerstvení. Rozhledna byla dřevěná. V průběhu první republiky pravděpodobně zanikla a centrem zájmu turistů se stala nová kamenná rozhledna na opačné straně blíž k Lelekovicím. Místo po staré rozhledně je přístupné po neznačené cestě od informačního panelu na rozcestí turistických cest z Vranova, Kuřimi a Lelekovic (modrá a červená). Slepencové skály jsou zde poměrně vysoké a působivější než ve střední části hřebene Babího lomu. K Rohrerově vyhlídce - Staré rozhledně vede původní cesta upravená na skalnaté schůdky. Na vrcholu kámen s nadmořskou výškou z roku 1921. Dosud je od něj krásný výhled. Po rozhledně se kromě kamenných schodů zachovaly i betonové úchyty pro dřevěné trámy. Toto místo stojí poněkud stranou zájmu návštěvníků Babího lomu, ale rozhodně stojí za to!.