Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má patrně po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen byl ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.
Hlavní obrázek místa
© Michal Brůža, 04/2011
Z Čertova hrádku se dochovalo několik zdí a příkopy. Místo je dostupné z Blanska po zelené turistické značce asi 3 km. Doporučuje se však po značce pokračovat dále až na Nový hrad.
28.5. 2002
historie

Hrad byl vybudován asi koncem 13. nebo začátkem 14. století jako strategické místo střežící obchodní stezku vedoucí údolím. Svůj název má po Jakubu Čertu z Bořitova, který žil v polovině 14. stol. a z tohoto hradu podnikal své loupežné výpravy. Hradní palác měl čtyřhranný půdorys s ochrannou věží; ke zpevnění byl obehnán hlubokým příkopem. Byl rozbořen ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.

28.5. 2002

pověsti

Podle lidového vyprávění měl být hrádek údajným sídlem loupeživého rytíře Hynka z Kunštátu, jenž měl přezdívku Suchý Čert. V jiných vyprávěních se setkáváme s postavou rytíře Čerta z Bořitova. Tato lidová podání však nemají žádné historické opodstatnění a tak zůstávají jen vděčným námětem pro spisovatele pověstí. Jedna z nich praví, že hrádek postavil černý rytíř v nezvykle krátké době. Po okolí se šuškalo, že je to všechno čertovo dílo. Časem se v kraji začaly ztrácet dívky a vzniklo tak podezření, že unesené končí na Čertově hrádku. Hrádek jednoho dne vyhořel a místní se k němu vypravili. Nikoho živého nenašli, avšak nalezli lidské kosti a několik mrtvých dívek. Jiná pověst hovoří o statečném kováři, který přemohl zlého čerta, další vyprávění je o chudém mládenci, jenž našel o Velkém pátku na Čertově hrádku poklad hlídaný černým netvorem.

Jan Celý, 8.10. 2004

Půdorys místa

půdorys
Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Komentáře

30.3.2014 16:27 marek jukl
Spojeno s návštěvou hradu Blansek.....bohužel jsme si všimli že místní zahrádkáři si spletli místo zříceniny se smetištěm....no,jsme v čechách:-(
24.6.2009 14:47 Miroslav Šulc
Autorem obrázku na hlavní straně je J. Kočí. Obrázek je zřejmě převzat z knihy K. Kallába Pověsti hradů moravských a slezských, řada I.
18.2.2009 00:06 koliik
22.2. t.r. jsem navštívil pozůstatky hradu a podle fotografií zde přiložených můžu upozornit na první příznaky destrukce onoho amatérsky provedeného výkopu gotického okénka paláce. Neumětelové si pravděpodobně neuvědomili, že štolou, kterou se patrně hodlali dostat k neexistujícímu "pokladu" se dostali do prostoru původního nádvoří... Bylo by dobré stav zdokumentovat a pokud to chcete vidět, pospěšte si - pokud to nějaký osvícenec nezasype - může to vzít rychle za své...
27.2.2009 01:22 MAG
nevim o cem se zde pise, ale pokud jde o okenko nebo dokonce o nadvori , rad bych si dovolil upozornit, ze z hlediska situovani stavby nemuze v zadnem pripade jit o popisovane umisteni, neboot ta radoby stola k "pokladu vede primo do skalniho masivu, tudiz panove ani okno ani nadvori, ale pouha skala, kde, mohla byt maximalne umistena nejaka predsinka nebo sklipek. Prosim zamyslete se.:)
15.7.2002 00:00
Čertův Hrádek
Zbytky zdiva hradu, který se správně nazývá Olomučany. Jeho název vznikl lidovým podáním jako údajné sídlo Hynka z Kunštátu, zvaného Suchý Čert, což však nemá žádné historické opodstatnění. V listinách se objevuje až v roku 1346 pod názvem Olomučany, jako zboží pánů z Lipé. Poté hrad držel Vilém z Opatovic, který se psal po hradě v letech 1374 - 1391. Od roku 1406 do roku 1437 se píše po hradě Jan Bidlo, který však sídlí v Otradicích. Hrad zpustl pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Přístup k hradu je z Blanska po zelené stezce směrem k Novému Hradu.
Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK), Olomučany

Místa v okolí

 Starý hrad u Adamova
 Nový hrad
 kostel sv. Martina
 Blansko
 kostel sv. Kateřiny
 Adamov
 Stará huť u Adamova
 Skalní sklep
 Jáchymka
 kostel sv. Barbory
 Býčí skála
 Alexandrova rozhledna
 Lečenec
 kaolinový lom Seč
 jeskyně Kostelík
 boží muka
 Babice
 studánka U Psa
 Kateřinská jeskyně
 Rytířská jeskyně
 kaple sv. Barbory
 Rudice
 boží muka
 Ptačí svatyně
 boží muka
 Čertův most
 Rudice
 kaple sv. Antonína
 Rudické propadání
 Ronov
 Blansek
 Hugova huť
 Babí lom
 Punkevní jeskyně
 boží muka
 boží muka
 Podvrší
 Milonice
 Milonice
 propast Macocha
 Lelekovice
 Lesovna
 Výpustek
 Koňský spád
 boží muka
 Panský dům
 Olšovec
 Jedovnice
 Křtiny
 Rájec nad Svitavou
 Krchůvek
 Rájec nad Svitavou
 Křtiny
 větrný mlýn
 Cigánská jeskyně
 kostel sv. Klimenta
 Petrovice
 Ostrov u Macochy
 jeskyně Balcarka
 Budkovany
 Rájec nad Svitavou
 Rakovec
 Dvorce
 socha sv. Floriána
 Újezd u Černé Hory
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Kůlna
 Hřebenáč
 Ostrá horka
 Černá Hora
 boží muka
 Kuřim
 Sloup
 Liduščin památník
 boží muka
 Sloup
 větrný mlýn
 Řečkovice
 kříž na Zálomí
 Kalvodův kříž
 U Lidušky
 vápenka Malá dohoda
 Trmačov
 boží muka
 Bystřec
 Vápenka
 kostel sv. Josefa
 Piková dáma
 Obřany u Brna
 Holštejn
 Nová a Stará Rasovna
 Holštejn
 Zukalův mlýn
 Hamerský mlýn
 kostel sv. Markéty
 Medlánky
 Černá skála
 Čebínka
 Velký Chlum
 Kojál
 Pekárna
 bunkry
 větrný mlýn
 PR Velký Hornek
 boží muka
 Hlaváčkův kříž
 Kociánka
 Starý pivovar
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Porčův mlýn
 Malý Chlum
 Vilémov
 Malý Chlum
 Horákovský hrad
 Ruprechtov
 kostel sv. Vavřince
 došková chalupa
 zvonice
 ZOO Brno
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Vila Tugendhat
 Zábrdovice
 Löw-Beerova vila
 kaple svaté Anny
 kostel sv. Jiljí
 Líšeň
 Újezd u Boskovic
 Hamlíkov
 Brněnská přehrada
 Husův sbor
 Sentice
 Tyršův sad
 Lysice
 Jurkovičova vila
 kostel sv. Augustina
 Rozstání
 Veveří
 Žďárná
 Drnovice
 Drnovice
 Rychvald
 hraniční kameny
 Vildenberk
 Bílá boží muka
 Oborský dvůr
 Pozořice
 Hradištěk u Jezery
 Babylon u Kozárova
 hrádek u Vítovic
 zvonice
 Vítovice
Základní informace místa
ID místa: 646
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Jak přežít týden u moře v Bulharské Albeně nedaleko Varny

Cestování

Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.

Výprava do divoké krajiny Connemary na západě Irska

Cestování

Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.

Tarif elektřina pro soláry a virtuální baterie. Je to opravdu smysluplné?

Ostatní

Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Historie

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Naposledy navštívené

reklama