Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má patrně po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen byl ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.
Hlavní obrázek místa
odkrytá část nádvorní zdi paláce
© Ondřej Štěpánek 09/2007
Z Čertova hrádku se dochovalo několik zdí a příkopy. Místo je dostupné z Blanska po zelené turistické značce asi 3 km. Doporučuje se však po značce pokračovat dále až na Nový hrad.
28.5. 2002
historie

Hrad byl vybudován asi koncem 13. nebo začátkem 14. století jako strategické místo střežící obchodní stezku vedoucí údolím. Svůj název má po Jakubu Čertu z Bořitova, který žil v polovině 14. stol. a z tohoto hradu podnikal své loupežné výpravy. Hradní palác měl čtyřhranný půdorys s ochrannou věží; ke zpevnění byl obehnán hlubokým příkopem. Byl rozbořen ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.

28.5. 2002

pověsti

Podle lidového vyprávění měl být hrádek údajným sídlem loupeživého rytíře Hynka z Kunštátu, jenž měl přezdívku Suchý Čert. V jiných vyprávěních se setkáváme s postavou rytíře Čerta z Bořitova. Tato lidová podání však nemají žádné historické opodstatnění a tak zůstávají jen vděčným námětem pro spisovatele pověstí. Jedna z nich praví, že hrádek postavil černý rytíř v nezvykle krátké době. Po okolí se šuškalo, že je to všechno čertovo dílo. Časem se v kraji začaly ztrácet dívky a vzniklo tak podezření, že unesené končí na Čertově hrádku. Hrádek jednoho dne vyhořel a místní se k němu vypravili. Nikoho živého nenašli, avšak nalezli lidské kosti a několik mrtvých dívek. Jiná pověst hovoří o statečném kováři, který přemohl zlého čerta, další vyprávění je o chudém mládenci, jenž našel o Velkém pátku na Čertově hrádku poklad hlídaný černým netvorem.

Jan Celý, 8.10. 2004

Půdorys místa

půdorys
Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Blansko  (BK), Olomučany

Místa v okolí

 Starý hrad u Adamova
 Nový hrad
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Kateřiny
 Blansko
 Adamov
 Stará huť u Adamova
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Jáchymka
 Býčí skála
 Alexandrova rozhledna
 Lečenec
 kaolinový lom Seč
 jeskyně Kostelík
 boží muka
 Babice
 studánka U Psa
 Kateřinská jeskyně
 Rytířská jeskyně
 kaple sv. Barbory
 Rudice
 boží muka
 Ptačí svatyně
 boží muka
 Čertův most
 Rudice
 kaple sv. Antonína
 Rudické propadání
 Ronov
 Blansek
 Hugova huť
 Babí lom
 Punkevní jeskyně
 boží muka
 boží muka
 Podvrší
 Milonice
 Milonice
 propast Macocha
 Lelekovice
 Lesovna
 Výpustek
 Koňský spád
 boží muka
 Panský dům
 Olšovec
 Jedovnice
 Křtiny
 Rájec nad Svitavou
 Krchůvek
 Rájec nad Svitavou
 Křtiny
 větrný mlýn
 Cigánská jeskyně
 kostel sv. Klimenta
 Ostrov u Macochy
 Petrovice
 jeskyně Balcarka
 Budkovany
 Rájec nad Svitavou
 Rakovec
 Dvorce
 socha sv. Floriána
 Újezd u Černé Hory
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Kůlna
 Ostrá horka
 Hřebenáč
 Černá Hora
 boží muka
 Kuřim
 Sloup
 Liduščin památník
 boží muka
 Sloup
 větrný mlýn
 Řečkovice
 kříž na Zálomí
 Kalvodův kříž
 U Lidušky
 vápenka Malá dohoda
 Trmačov
 boží muka
 Bystřec
 Vápenka
 kostel sv. Josefa
 Piková dáma
 Obřany u Brna
 Holštejn
 Nová a Stará Rasovna
 Holštejn
 Zukalův mlýn
 Hamerský mlýn
 kostel sv. Markéty
 Medlánky
 Černá skála
 Čebínka
 Velký Chlum
 Kojál
 Pekárna
 bunkry
 větrný mlýn
 PR Velký Hornek
 boží muka
 Hlaváčkův kříž
 Starý pivovar
 Kociánka
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Porčův mlýn
 Malý Chlum
 Vilémov
 Malý Chlum
 Horákovský hrad
 Ruprechtov
 kostel sv. Vavřince
 došková chalupa
 zvonice
 ZOO Brno
 kostel sv. Václava
 Vila Tugendhat
 Zábrdovice
 Löw-Beerova vila
 kaple svaté Anny
 kostel sv. Jiljí
 Hamlíkov
 Líšeň
 Újezd u Boskovic
 Brněnská přehrada
 Husův sbor
 Sentice
 Tyršův sad
 Lysice
 Jurkovičova vila
 kostel sv. Augustina
 Rozstání
 Veveří
 Žďárná
 Drnovice
 Drnovice
 Rychvald
 hraniční kameny
 Vildenberk
 Bílá boží muka
 Oborský dvůr
 Pozořice
 Hradištěk u Jezery
 Babylon u Kozárova
 hrádek u Vítovic
 zvonice
 Vítovice
Základní informace místa
ID místa: 646
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama