
Město Kunštát v okrese Blansko má téměř 2000 obyvatel, s okolními přidruženými částmi téměř 3000 obyvatel (zdroj: Kunštátský zpravodaj, leden 2024). Známé je především zdejším zámkem, který vznikl přestavbou románského a gotického hradu. U křižovatky ulic Hliníky a Lipka v severní části města stojí za pozornost funkční litinová kašna z 2. poloviny 19. století. Kašnu vyrobily blanenské železárny. Další podobnou kašnu můžeme vidět v místní části Kunštát – Rudka a před zámkem v Blansku. Na blanenském zámku jsou vystaveny některé další historické výrobky blanenských železáren. Do Kunštátu jedou přímé autobusy z Brna a Letovic.
536. Boční stěny kašny jsou soudkovitě vypouklé. Pod horním svislým okrajem je půlkruhově profilovaná obruba. Vnější hladké stěny kašny zdobí čtveřice maskaronů ve vavřínovém dekoru. Kašna je naplněná vodou po obrubu. Vodu přivádí ze dna kašny krátká prohnutá trubka. Další trubka přivedená ze dna kašny vodu odvádí..
V roce 1807 převzal řízení hutí starohrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt (žil 1776-1836), významný znalec a mecenáš umění. Na začátku 19. století pracoval jako dělník v anglických továrnách, kde se seznámil s výrobními procesy. Blanenské železárny povznesl na špičku tehdejší rakouské průmyslové velkovýroby. V roce 1823 se stal ředitelem podniku německý chemik a hutní odborník Karl Ludwig Reichenbach (žil 1788-1869). Za něj nastal rozvoj výroby litinového zboží. Kromě užitkového zboží se začalo vyrábět i zboží umělecké. Díky Reichenbachovi byly z jediného kusu odlévány veliké sochy podle antické, biblické či germánské mytologie. Blanenské železárny se staly největším výrobcem litiny na Moravě a v rakouském Slezsku. Zboží se odtud vyváželo do celého světa. V letech 1860-1880 probíhala výroba kruhových litinových kašen. Jedna z nich je dnes v Kunštátu a druhá v místní části Kunštát – Rudka. Dříve sloužily jako zásobárny vody pro místní obyvatele..