kostel sv. Martina
© Luděk Vláčil 02/2020
Moravské město Blansko leží v Jihomoravském kraji v údolí řeky Svitavy asi 19 km severně od Brna. Nejstarší stavbou města je římskokatolický farní kostel sv. Martina stojící na pravém břehu řeky Svitavy. Kostel je významným zastavením na evropské stezce sv. Martina "Via Sancti Martini". Kostelní věž slouží i jako vyhlídková věž. Je přístupná v červenci a srpnu v návštěvních hodinách: úterý–sobota od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin a neděle od 13 do 16 hodin. Mimo sezónu je věž otevřena: duben – červen, září – říjen So: 9:00–12:00 a 13:00 – 16:00 hod. Interiér je přístupný v době konání bohoslužeb. K dalším památkám města patří zámek a dřevěný chrám sv. Paraskevy z Podkarpatské Rusi dnes sloužící jako kostel Církve československé husitské.
Dnešní jednolodní stavba obsahuje v jihozápadním nároží lodi a v celé délce její západní stěny zeď asi z poloviny 13. století. Zeď včetně štítu byla postavena z velkých kamenných kvádrů položených do řádků na vápennou maltu. ...Štít byl prolomen úzkým obdélníkovým oknem se špaletou otevřenou dovnitř. Pozdně gotický portál svědčí o úpravách v polovině 15. století. Dřevěné zařízení interiéru je z části rokokové. Od roku 2003 jsou v kostele nové dvoumanuálové varhany o 20 znějících rejstřících, které postavil Pavel Plhoň z Rájce-Jestřebí. U kostela je fara, kamenný kříž a socha Panny Marie..
První prokazatelná historická zpráva o Blansku pocházejí z roku 1131, kdy se spolu s Rájcem uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 olomoucký biskup a držitel Blanska Jindřich Zdík rozhodl postavit zde kostel. Kvůli sporu byly práce pozastaveny. ...Stavba byla započata roku 1138 a k jejímu dokončení došlo o dva roky později. Kostel byl roku 1140 posvěcen samotným biskupem Zdíkem. Původně se jednalo o jednoduchou opevněnou románskou stavbu bez věže. Později, asi ve 13. století a poté v polovině 15. století, byl goticky přestavěn. Popis kostela z konce 17. století uvádí, že kostel jakož i věž byl zbudován ve spodní části z kamene, měl tři zvony a věžičku zvanou Sanctus. K přestavbě došlo snad také v 2. polovině 17. století. Roku 1707 byl nákladem rodiny Gellhornů zchátralý kostelík upraven. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Tuto přestavbu dokládá erb Gellhornů, nápis na věži nad vchodem do kostela a také pamětní deska zasazená do vnitřní stěny kostelní zdi obsahující chronogram s datací 1710. V roce 1713 byla na místě starší dřevěné fary postavena současná farní budova. O tom svědčí text vyrytý v supraportě nad vchodem do fary, který uvádí, že stavba byla provedena nákladem Arnošta Juliána z Gellhornů a jeho bratra Františka. K poslední významné přestavbě kostela došlo roku 1793 nákladem místního mlynáře Václava Matušky. To dokládá pískovcový kvádr s nápisem, který je dnes již uložený v depozitáři. V té době byla prodloužena kostelní loď k východu a přestavěno kněžiště. V 2. polovině 19. století byla vystavěna nová sakristie s oratoří v patře. V letech 1888 a 1889 byly oltáře přebudovány v pseudogotickém slohu. K úpravám interiéru došlo koncem 20. století. V roce 1993 bylo při archeologickém průzkumu zjištěno, že značná část obvodové zdi kostela pochází asi z poloviny 13. století. Tato zeď pod omítkou ukrývala zbytky gotického portálu a také asi 1 m vysoké pískovcové torzo plastiky muže s mečem zřejmě ze 13. století. V kostelní věži se navíc dochoval gotický zvon, který je považován za jeden z nejstarších na Moravě..
|
Přihlášení |
