Kunštát

Prohlídková trasa prochází prvním a druhým patrem jižního křídla zámku. (Obtížný přístup pro tělesně postižené návštěvníky). Doba prohlídky: 60 minut, max 25 osob ve skupině.
Zámecký kvelb Dřevník - prostor je jmenován zámeckým kvelbem, „dřevníkem“ (sloužícím jako skladiště otopu do zámeckých krbů a kamen) již r. 1686 v pozůstalostním inventáři Kašpara Fridricha hraběte Lamberga. Protáhlý zužující se prostor s renesanční a barokní klenbou, ve vstupní části s obnaženou rubovou stranou valené klenby vstupu do sklepů. Prostor slouží pro pořádání sezónních výstav a drobných kulturních akcí. Prohlídka bez průvodce, vstupné dobrovolné.
Zámecká Květná zahrada - zahrada byla zřízena při renesanční přestavbě v pol. 16. stol. na místě zavezeného hradního příkopu. Někdejší salla terena na jižní straně byla při úpravách zahrady v 50. letech 19. stol. nahrazena novogotickým altánem s věží a ve středu zahradní plochy byl vyhlouben bazén s centrální litinovou figurou rybářky datovanou letopočtem 1859. Zahradní průčelí zámku dekoruje dvouramenné litinové schodiště s balkónem z roku 1800, vedoucí do reprezentativních prostor objektu. Zahrada je volně přístupná v rámci otevírací doby zámku, prohlídky bez průvodce.
Zámecký areál - Hodnotný soubor staveb a krajinářských prvků, tvořící s komplexem zámku výjimečný architektonický celek. Jednotlivé prvky návštěvníkům představují informačních tabule ve stylu naučné stezky: bastion krále Jiřího, psí hřbitov (zal. 1890), zámecká obora (přírodní památka), park Habrůvka, Jiříkova lípa (dle pověsti vysazena r. 1458 při korunovaci Jiřího z Poděbrad, poškozena vichřicí r. 1954, nová vysazena r. 2008), zámecká střelnice (vystavěna kolem r. 1800)..

Doba prohlídky: cca 60 minut (bez výkladu průvodce). Plné vstupné 90,- Kč

Snížené vstupné (senioři) 60,- Kč

Snížené vstupné (děti 6 – 15 let, studenti, ZTP) 60,- Kč

Organizované skupiny předškolní mládeže (MŠ) 30,- Kč

Rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let) 240,- Kč

PŘÍPLATKY

Cizojazyčný výklad 180,- Kč

Prohlídka mimo provozní dobu v sezóně 180,- Kč

Prohlídka mimo sezónu (listopad – březen) 270,- Kč.

Dříve se jako doba založení hradu uváděla 70. léta 13. století. Práce M. Plačka a J. O. Eliáše kladly založení hradu již do první poloviny 13. století. V nedávných letech byl ale nalezen trámek dendrochronologicky datovaný do období mezi lety 1264 a 1266, který se dá pokládat jako jeden z „důkazů“ založení hradu v 60. letech 13. stol. Stejně jako to, že se ještě v roce 1266 Kuna píše ze Zbraslavi. Ještě bych ráda uvedla že název Kunštát znamená něco jako Kunovo město..

Prvním historicky doloženým příslušníkem rodiny, která vlastnila panství a hrad Kunštát, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město (například v r. 1398). Kunštátské panství, tedy i hrad, zdědil na základě rodinných smluv po r. 1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Boček však v r. 1417 zemřel a jeho synové Boček a Viktorín spravovali majetek společně. Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, zvětšil se hradní palác spolu s věží a předhradím. Když v r. 1427 zemřel Viktorín, byl jeho syn Jiří teprve šestiletý. Jeho poručníkem se stal Heralt z Kunštátu a z Lestnice, který spravoval hrad Kunštát. Markrabě Albrecht rakouský, zeť císaře Zikmunda, hrad v r. 1436 dobyl a odňal jej Heraltovi, který byl v r. 1444 v Brně na radnici sťat. Nedospělých sirotků se ujal Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který se stal po r. 1448 majitelem Kunštátu a jenž také hrad znovu podstatně přestavěl; vybudoval Poděbradovu hranatou věž a zvětšil a opevnil předhradí. Jiří držel hrad i po r. 1458, kdy byl zvolen českým králem. V r. 1464 předal Kunštát svému příbuznému Pročkovi z Kunštátu a z Opatovic. V r. 1520 prodal poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu Ludvík Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic kunštátské panství Vilému z Pernštejna, za něhož prodělalo mimořádné úpravy předhradí. V r. 1529 koupil panství a hrad Jan Černčický z Kácova, v jehož rodině však zůstaly jen do r. 1558. V r. 1562 je získal Jan Fridrich z Hardeku. V 16. a počátkem 17. století se pak majitelé hradu často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován v renesanční zámek; úpravy se však nedotkly předhradí. Velmi pohnutá i pro Kunštát byla 20. léta 17. století, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Štěpán Šmíd z Freyhofenu, majitel panství, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi. Jako kalvinista však musel odejít ze země a nakonec byl nejrůznějšími intrikami stejně zbaven zámku i panství. Poté se jejich majitelé střídali, až je v r. 1678 získal Jan Maxmilián z Lamberka. Ten v r. 1680 zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu; v romantickém tylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Také interiér dostal romantický ráz. Posledními majiteli zámku – v 19. a 20. století – byli Coudenhoveové. Dnes je zámek státním majetkem ve správě Národního památkového ústavu v Brně.