
Kunštát je nejstarší dochované kamenné šlechtické sídlo na Moravě. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století, jedná se tedy o pozdně románský palác. Jeho průčelí i průčelí vrcholně gotické si lze prohlédnout právě na nádvoří zámku za barokními arkádami. Interiér tohoto paláce je součástí prohlídkového okruhu spolu se zámeckými reprezentačními prostory, kde pokaždé najdete něco nového.
Pod zámkem je také nejstarší psí hřbitov v Evropě.
Prohlídková trasa prochází prvním a druhým patrem jižního křídla zámku. (Obtížný přístup pro tělesně postižené návštěvníky). Doba prohlídky: 60 minut, max 25 osob ve skupině.
Zámecký kvelb Dřevník - prostor je jmenován zámeckým kvelbem, „dřevníkem“ (sloužícím jako skladiště otopu do zámeckých krbů a kamen) již r. 1686 v pozůstalostním inventáři Kašpara Fridricha hraběte Lamberga. Protáhlý zužující se prostor s renesanční a barokní klenbou, ve vstupní části s obnaženou rubovou stranou valené klenby vstupu do sklepů. Prostor slouží pro pořádání sezónních výstav a drobných kulturních akcí. Prohlídka bez průvodce, vstupné dobrovolné.
Zámecká Květná zahrada - zahrada byla zřízena při renesanční přestavbě v pol. 16. stol. na místě zavezeného hradního příkopu. Někdejší salla terena na jižní straně byla při úpravách zahrady v 50. letech 19. stol. nahrazena novogotickým altánem s věží a ve středu zahradní plochy byl vyhlouben bazén s centrální litinovou figurou rybářky datovanou letopočtem 1859. Zahradní průčelí zámku dekoruje dvouramenné litinové schodiště s balkónem z roku 1800, vedoucí do reprezentativních prostor objektu. Zahrada je volně přístupná v rámci otevírací doby zámku, prohlídky bez průvodce.
Zámecký areál - Hodnotný soubor staveb a krajinářských prvků, tvořící s komplexem zámku výjimečný architektonický celek. Jednotlivé prvky návštěvníkům představují informačních tabule ve stylu naučné stezky: bastion krále Jiřího, psí hřbitov (zal. 1890), zámecká obora (přírodní památka), park Habrůvka, Jiříkova lípa (dle pověsti vysazena r. 1458 při korunovaci Jiřího z Poděbrad, poškozena vichřicí r. 1954, nová vysazena r. 2008), zámecká střelnice (vystavěna kolem r. 1800)..
Doba prohlídky: cca 60 minut (bez výkladu průvodce). Plné vstupné 90,- Kč
Snížené vstupné (senioři) 60,- Kč
Snížené vstupné (děti 6 – 15 let, studenti, ZTP) 60,- Kč
Organizované skupiny předškolní mládeže (MŠ) 30,- Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let) 240,- Kč
PŘÍPLATKY
Cizojazyčný výklad 180,- Kč
Prohlídka mimo provozní dobu v sezóně 180,- Kč
Prohlídka mimo sezónu (listopad – březen) 270,- Kč.
Dříve se jako doba založení hradu uváděla 70. léta 13. století. Práce M. Plačka a J. O. Eliáše kladly založení hradu již do první poloviny 13. století. V nedávných letech byl ale nalezen trámek dendrochronologicky datovaný do období mezi lety 1264 a 1266, který se dá pokládat jako jeden z „důkazů“ založení hradu v 60. letech 13. stol. Stejně jako to, že se ještě v roce 1266 Kuna píše ze Zbraslavi. Ještě bych ráda uvedla že název Kunštát znamená něco jako Kunovo město..
Prvním historicky doloženým příslušníkem rodiny, která vlastnila panství a hrad Kunštát, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město (například v r. 1398). Kunštátské panství, tedy i hrad, zdědil na základě rodinných smluv po r. 1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Boček však v r. 1417 zemřel a jeho synové Boček a Viktorín spravovali majetek společně. Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, zvětšil se hradní palác spolu s věží a předhradím. Když v r. 1427 zemřel Viktorín, byl jeho syn Jiří teprve šestiletý. Jeho poručníkem se stal Heralt z Kunštátu a z Lestnice, který spravoval hrad Kunštát. Markrabě Albrecht rakouský, zeť císaře Zikmunda, hrad v r. 1436 dobyl a odňal jej Heraltovi, který byl v r. 1444 v Brně na radnici sťat. Nedospělých sirotků se ujal Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který se stal po r. 1448 majitelem Kunštátu a jenž také hrad znovu podstatně přestavěl; vybudoval Poděbradovu hranatou věž a zvětšil a opevnil předhradí. Jiří držel hrad i po r. 1458, kdy byl zvolen českým králem. V r. 1464 předal Kunštát svému příbuznému Pročkovi z Kunštátu a z Opatovic. V r. 1520 prodal poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu Ludvík Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic kunštátské panství Vilému z Pernštejna, za něhož prodělalo mimořádné úpravy předhradí. V r. 1529 koupil panství a hrad Jan Černčický z Kácova, v jehož rodině však zůstaly jen do r. 1558. V r. 1562 je získal Jan Fridrich z Hardeku. V 16. a počátkem 17. století se pak majitelé hradu často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován v renesanční zámek; úpravy se však nedotkly předhradí. Velmi pohnutá i pro Kunštát byla 20. léta 17. století, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Štěpán Šmíd z Freyhofenu, majitel panství, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi. Jako kalvinista však musel odejít ze země a nakonec byl nejrůznějšími intrikami stejně zbaven zámku i panství. Poté se jejich majitelé střídali, až je v r. 1678 získal Jan Maxmilián z Lamberka. Ten v r. 1680 zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu; v romantickém tylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Také interiér dostal romantický ráz. Posledními majiteli zámku – v 19. a 20. století – byli Coudenhoveové. Dnes je zámek státním majetkem ve správě Národního památkového ústavu v Brně.