
Úštěcký židovský hřbitov představuje ojedinělou židovskou památku vypovídající o historii místní židovské obce. Hřbitov leží asi 500 m jihozápadně od obce na úpatí kopce mezi Úštěkem a Lhotou. Vydáte-li se po úzké silnici z Úštěku do Lhoty (Střelecká ulice) hned za mostem přes potok před posledním domem v ulici zahněte doprava a travnatá cesta vedoucí nejprve podél potoka a poté stoupající do kopce vás přivede až ke hřbitovu.
Díky hřbitovu byl později kopec nazýván Židovský. Zprvu hřbitov sloužil jen úštěckým Židům, avšak od r. 1667 došlo k rozšíření hřbitova a začali tu být pohřbíváni Židé z celého panství Dolních a Horních Chobolic, Býčkovic, Trnovan, Drahobuz, poté i z Ploskovic a Zahořan. Hřbitov ovšem zůstával majetkem úštěcké vrchnosti a Židé museli za jeho užívání platit roční nájem nejprve 14 zlatých a od r. 1746 32 zlatých a 45 krejcarů. K dalšímu rozšíření hřbitova došlo na přelomu 19. a 20. stol., ale jeho nová část zřejmě již nenašla využití, neobsahuje totiž žádné dochované stopy po hrobech. Ve stejnou dobu vznikla i budova obřadní síně stojící při severní zdi staré části hřbitova. Tato síň, stejně jako hřbitovní zdi vyjma její jižní části, nepřežila nekontrolované chátrání hřbitova, které odstartovala 2. svět. válka - v r. 1982 byla síň i zdi zbořeny a zdivo rozebráno. Po zániku úštěcké židovské obce za 2. svět. v r. 1940 byl hřbitov hrubě poničen a po válce jeho stav zůstával nadále žalostný. Teprve v r. 2001, když už se zdálo, že je osud značně zchátralého hřbitova takřka zpečetěn, ujala se jej pražská Židovská obec a zahájila jeho rekonstrukci. Od r. 2004 se o hřbitov stará Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov. Hřbitov nyní obsahuje 211 náhrobků (dříve se uvádělo 300), nejstarší čitelné pocházejí z let 1650, 1651, 1672 a 1677 (dle nové datace provedené J. A. Haidlerem)..