kostel sv. Václava

V letech 1568–1630 sloužil luteránům. Poslední pastor Jakob Jüngling měl při opuštění obce odnést dokumentaci farnosti. Existující zápisy tak začínají až rokem 1635. Od roku 1630 byl kostel filiálním k České Kamenici, samostatná farnost byla obnovena až roku 1856. Původní kostel přestal stačit potřebám rostoucí obce. Sloužil v té době nejen Srbské Kamenici, ale i Všemilům a Jetřichovicím (roku 1760 kolem 1700 farníků). Základní kámen nového kostela byl položen nad hřbitovem 15. 7. 1772, první mše se zde konala na den svatého Václava 28. 9. 1776, slavnostní zasvěcení proběhlo 20. 10. téhož roku. Náklady na stavbu dosáhly 20 tis. zlatých. Po dokončení stavby pokračovalo vnitřní zařizování, roku 1785 byl z paulánského klášterního kostela sv. Salvátora na Starém Městě pražském (dnes evangelický kostel severně od Staroměstského náměstí) převezen hlavní oltář. Kostel neměl pro jeho instalaci potřebnou výšku, proto je nástavec se sv. Duchem umístěn nad sakristií. Titulní obraz namaloval až roku 1881 malíř Karel Javůrek. Roku 1864 byla postavena dnešní fara, o deset let později vznikla současná ohradní zeď hřbitova. Hlavní věž vysoká 34 m dostala roku 1886 hromosvod. Po vyhnání německých obyvatel kostel postupně pustl. Následky devastace odstranila velká rekonstrukce z let 1993–95, která odstartovala řadu obdobných akcí ve zdejší agilně spravované farnosti..