starý židovský hřbitov

Obec se rozšířila v 70. letech 17. století po vypovězení Židů z Vídně, naopak rožmberští spoluzakládali novodobou židovskou obec v Linci v polovině 19. století. Synagoga, nejstarší hřbitov a domky židovské osady se rozkládaly přímo pod zdejším hradem nad pravým břehem Vltavy ve čtvrti zvané Riedl. Po demolici synagogy roku 1966 se dochovaly poslední dva domky čp. 102 a 104. V 17. století byla zřejmě poloha hřbitova přímo pod hradem vnímána negativně, proto byl Židům k pohřbívání vykázán jižní parkán již v podstatě nefunkčních městských hradeb. Nevelká plocha a striktní zákaz rušení pohřbů vedl k tomu, že vrstvy hrobů parkán téměř zcela vyplnily. V 19. století byla vymezena definitivní plocha 65 x 8 metrů, kterou pod parcelním číslem 45 dodnes vlastní Židovská obec v Praze. Pohřbívala sem zpočátku i nová obec z Lince (viz výše). Po obsazení českého pohraničí nacistickým Německem na podzim 1938 začala plánovitá devastace hřbitova, dokončená po roce 1945 českými novoosídlenci, kteří odcizili většinu z poloviny zachovalých náhrobků. Několik zbylých je dnes rozmístěno u hřbitovní zdi ve východní části hřbitova, která přiléhá k domu čp. 103..