
V r. 1870 byl uveden do provozu cukrovar v Dymokurech. Pro usnadnění svozu cukrové řepy začal hrabě Děpold Czernin r. 1902 budovat řepařskou drážku, která postupně dosáhla délky 30 km. Do Činěvsi byla drážka dovedena r. 1920 a v r. 1928 byla prodloužena do sousedních Velenic. Opačný konec drážky byl až v Sekeřicích. Zemní těleso drážky bylo zbudováno ze zemitého šterkopísku, který byl těžen v pískovně nedaleko Kněžic. K usnadnění přechodu přes strouhy a potoky byly stavěny betonové, výjimečně i cihlové mostky. Na zemní těleso se pokládaly dřevěné, převážně dubové pražce o délce 120 cm s rozestupem 50-60 cm. Rozchod kolejí byl 600 mm. Na rovných úsecích tratě se kolejnice přibíjely přímo na pražce, v obloucích a více namáhaných místech se podkládaly železnými podkladnicemi. V rozestupech po 200 m byly podél zemního tělesa umístěny betonové, příp. kamenné patníky se značkou CD (cukrovar Dymokury), sloužící k ohraničení… číst dále