© Milan Caha 04/2024
Umělecky kvalitně zpracovaná barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v polovině 18. století. Sousoší zobrazující světce v tradičním pojetí, v kněžském rouchu s biretem na hlavě. Světec má sepjaté ruce. Shlíží na postavu andílka, kterého má u pravé nohy. Andílek drží kříž s postavou Krista. Socha stojí na hranolovém soklu obehnaném balustrádou z hranatých kuželek. Sousoší je vytesáno z mušlového vápence. Památkově chráněné je od roku 1958.
Jan či Johánek z Pomuka (narozen někdy v letech 1340 až 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku, zemřel na mučidlech 20. března 1393 na Havelské rychtě v Praze) byl generálním vikářem pražského arcibiskupa. Svatořečený byl v roce 1729, je považován za mučedníka katolické církve. Je jedním z českých zemských patronů, dále je patronem Bavorska, loďařů, vorařů, mlynářů, duchovních, cti a zpovědního tajemství, proti vodnatosti. Jeho atributy jsou: pět hvězd kolem hlavy, kříž v ruce, prst přes ústa, palma. Jeho kult je nerozlučně spojen s rekatolizací a českým barokem, kdy Jan patřil k nejvýznamnějším světcům rakouské monarchie. V baroku byl ale velmi populární v řadě dalších katolických zemí, jako bylo Polsko, Belgie, Francie nebo Španělsko. Díky jezuitům se jeho popularita rozšířila také v zemích Latinské Ameriky a v Asii.
|
Přihlášení |
