pohled ze břehu řeky Váh na jižní frontu hradu
© Jan P. Štěpánek 02/2008
Přístup na hrad vede po žluté turistické značce, která začíná u považskopodhradského kostela naproti mladšímu zámku. Zde je nejlepší zanechat auto. Značka vede kolem staršího zámku po jihozápadním úbočí hradního kopce až do sedla pod hradem na západě. Zde stezka zabočuje k východu až na nádvoří hradu. Bohužel, nádvoří i nejbližší okolí hradu je v období vegetace silně zarostlé nízkými náletovými dřevinami, které velmi znepříjemňují pohyb na hradě a pořízení rozumných fotografií.
Pro staveniště hradu byl vybrán výrazný kopcovitý výběžek z horského masivu Vysoké (572 m n. m.), který velmi strmými svahy na jihu a východě spadá k řece Váh. Od k západu stoupajícího terénu je samotný strmý vrcholek kopce oddělen mělkým sedlem. Hrad si v podstatě dodnes uchoval svůj původní rozměr, který dostal již v první stavební fázi. Je ohraničen měkce tvarovanou vysokou středověkou hradbou dávající tvar kapky s jakýmsi čelním břitem na vysokém skalisku čnícím nad údolím řeky Váh. Rozsah hradu je asi 80 x 40 m. Tento rozměr nabyl nejpozději do první čtvrtiny 14. století. Hradbu doplňovaly na nejohroženější západní a severní straně dvě hranolové věže. Menší severní částečně předstupovala před líc hradby a chránila bránu prolomenou v hradbě východně od ní, masivnější západní věž byla přiložena k hradbě zevnitř. I dnes lze tyto věže ve hmotě zříceniny dobře rozpoznat. Stejně tak zazděný průchod původní brány. Jádro hradu,… číst dále
Považský hrad, původně zvaný Bystrica, je oproti jiným hradům v Pováží poměrně mladšího založení. První písemná zmínka o něm je až z roku 1316, kdy byl v rukou Matúše Čáka Trenčianského, tzv. pána Tater a Pováží. Hrad sám byl v založen patrně nedlouho před tímto datem samotným králem. Matúš hrad získal násilně na královské posádce, jež střežila hrad jako centrum královské moci v této provincii. Po Čákově smrti v roce 1321 se hrad vrátil do králových rukou, který jej obratem propůjčil zemskému sudímu Alexandrovi Hedérovi. Po polovině 14. století je jako majitel udáván Pavel Ugáli. Následovalo několik méně významných polských držitelů a až v roce 1424 obdarovává hradem císař a král Zikmund Lucemburský svou manželku Barboru Celjskou. Stejně tak Barbořin zeť Albrecht Habsburský věnuje hrad své ženě Alžbětě. V roce 1458 odměňuje hradem král Matyáš Korvín Ladislava Podmanínského. Podmanínští provedli na hradě výraznou renesanční… číst dále
|
Přihlášení |
