
Nevelká obec Velenice s 200 obyvateli je prvně zmiňována již r. 1305. Leží na silničce III. třídy asi kilometr východně od silnice I/32 poblíž Činěvsi. Železnice ani turistické značky na území obce nejsou. Evangelický kostelík je nenápadně ukryt v uličce jižně od sokolovny.
Nemohli se však přihlásit k duchovně nejbližšímu bratrskému vyznání, mohli se hlásit jen k protestantské víře augšpurského vyznání (církve luterské v Německu) nebo helvetského vyznání (církve helvetské ve Švýcarsku, které vychází ze stejných zásad jako církev luterská). Bylo jim dovoleno svobodně vyznávat svoji víru a zřídit si i svoje evangelické sbory. Ty se však mohly tvořit jen tam, kde se k povolenému vyznání veřejně přihlásilo nejméně 500 duší nebo 100 rodin. Ve Velenicích na Nymbursku stál evangelický kostel již r. 1785. Vrchnost nebyla jeho vybudování příliš nakloněna. Povolila možnost výstavby kostela pouze v místě, kde byl původně rybníček a prasečí výběh. Velenický kostelík byl a je stále velmi nenápadnou stavbou, protože evangelické kostely se mohly stavět jen bez věží a zvonů a nesměly mít vstup z hlavní silnice. Přesto je to zajímavá obdélná stavba s půlkruhovou apsidou a s okny půlkruhově uzavřenými. Pamětní deska z r. 1915 připomíná 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, k jehož odkazu se evangelíci také hlásí. Nyní je stavba na seznamu kulturních památek a v letech 2010-2016 proběhla její celková rekonstrukce. Obnova exteriéru byly dokončena již r. 2012 a v říjnu 2016 byla slavnostně ukončena i oprava interiéru a varhan. Po dobu rekonstrukce sloužila k bohoslužebným shromážděním budova fary, postavená r. 1830. V současnosti se v obnoveném kostele konají pravidelné nedělní bohoslužby vždy v první a třetí neděli v měsíci.