Hrádek

století. Lokalita bývá často považována za jedno z center panství Slavníkovců - shodu se jménem Čáslava, bratra sv. Vojtěcha, však nelze považovat za jednoznačný důkaz. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie. V pramenech je poprvé zmiňován ve falsu zakládací listiny staroboleslavské kapituly hlásícím se k roku 1046. Zaniklo v polovině 13. století, kdy jej drželi páni z Chlumu - těžiště osídlení se tehdy přesunulo ze starého přemyslovského hradiště do nově založeného města v těsném sousedství. Hradiště stálo na protáhlé nepravidelně oválné ploše, západně od historického centra Čáslavi, o velikosti 200 x 30 m. Dnešní vyvýšenina byla dříve patrně spojena šíjí s plochou dnešního centra města. Lze předpokládat, že šíje byla už ve středověku odtěžena. Vrcholová plošina má velikost 0,4 - 0,6 ha a převyšuje okolní terén o zhruba 10 m. Je vymezena strmými, zčásti skalnatými srázy. Na Hrádku stávala akropole a na ploše jádra se patrně nacházelo předhradí. Otázka výstavby a existence opevnění není jistá, opevnění je však pravděpodobné. Archeologicky zkoumána byla lokalita již v 19. století, výkopy jsou zaznamenány k roku 1883. Nejpočetnější vykopávky patří nejdříve k 9-10. století a poté především k 11. a 12. století. To se z Čáslavi stalo jedno ze správních center. Strmé srázy byly chráněny asi jen dřevěnou hradbou a hlavní šíjové opevnění je zřejmě odtěžené. V blíže neznámém místě na Hrádku stál prameny doložený románský kostel Panny Marie s hřbitovem.