Vyhlídka je nejvyšším bodem Bítouchova (497 m n. m.). V roce 1925 ji upravil KČT v Semilech na počest prezidentovy návštěvy v roce 1922 a osadil pamětní deskou. Dnes bohužel z vyhlídky Krkonoše neuvidíme, ale výhled na Kozákov zůstal zachován.
Hlavní obrázek místa
Skalka s pamětní deskou.
© Radovan Smokoň 10/2011
17. září 1922 zavítal do Semil prezident T. G. Masaryk. Do programu návštěvy byl zařazen i výlet nad město Semily k Sejkorské kapličce. Nestalo se tak náhodou. Prezident Osvoboditel toto místo důvěrně znal z roku 1906, kdy ještě nevykonával úřad hlavy státu. Klub českých turistů se rozhodl vyhlídkový bod ve výšce 497 m n. m. na počest státníkovy návštěvy nazvat jeho jménem. Po úpravách prostranství, zřízení skalky z přírodních kamenů s pamětní deskou a rozmístění laviček byla Masarykova vyhlídka zpřístupněna v roce 1925. Po roce 1948 byla pamětní deska ze skalky sejmuta a název Masarykova vyhlídka se z turistických průvodců i publikací vytratil. Téměř 45 let uplynulo, než byla péčí KČT, města a muzea Masarykova vyhlídka znovu upravena a pamětní deska opět osazena. K jejímu slavnostnímu znovuodhalení došlo 20. 9. 1992. Dnes se již vyhlídkové místo nemůže pyšnit otevřenými rozhledy na Krkonoše, přesto však slouží jako cíl vycházek a výletů s pohledem na na vrch Kozákov. Nedaleko Masarykovy vyhlídky, na hranici katastrů Semil a Bozkova, stojí barokní výklenková kaplička Panny Marie Bolestné, tzv. Sejkorská kaplička. Kaplička se zvonicí a oltářem se sousoším Piety pochází z roku 1693. Ve starých listinách bylo toto místo označováno Na sejkoří (Sejk znamená Cíp), což mohlo být i původem jména kapličky.
Text: Informační tabule, Klub Českých Turistů, 28.10. 2011
Liberecký kraj,  Semily  (SM), Bítouchov

Místa v okolí

 Myší skála
 Semily
 vodní elektrárna
 Koštofrank
 Jesenný
 Škodějov
 Roztoky u Semil
 Loukov
 Železný Brod - VPZ
 Kozákov
 spořitelna
 kamenný most
 Návarov
 U borovice
 Návarov
 Košťálov
 Roprachtice
 Sytový
 kaple sv. Trojice
 kostel sv. Vavřince
 Rotštejn
 Klokočský hrádek
 Kundratice
 Dubecko
 kostel sv. Martina
 Postojna
 Besedické skály
 Mladkovský hrádek
 Nístějka
 Malá Skála
 Zbirohy
 kaple sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Boučkův statek
 Lomnice nad Popelkou
 Vranov-Pantheon
 Kláštenec
 socha sv. Václava
 mariánský sloup
 radnice
 Víchová
 kostel sv. Jiří
 kaple Piety
 Kittelův dům (Burk)
 Drábovna
 kostel sv. Josefa
 trojiční sloup
 Dlaskův statek
 Dolánky
 Černá Studnice
 Frýdštejn
 Kozlov
 Zvědavá ulička
 kaple sv. Anny
 hraběcí pivovar
 lázně Sedmihorky
 Jilemnice
 kostel sv. Vavřince
 Řezníčkova vila
 kašna a sousoší
 stará radnice
 Husův sbor
 Kopanina
 Tábor
 radnice
 městská spořitelna
 Bartošova pec
 Hrubý Rohozec
 Maják Járy Cimrmana
 kostel sv. Víta
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Muzeum Českého ráje
 kostel sv. Mikuláše
 Alainova věž
 městská spořitelna
 radnice
 Malý Rohozec
 synagoga
 Adamovo lože
 Čertova ruka
 Valdštejn
 pramen Nisy
 Štěpánka
 Trosky
 rozhledna Špička
 sloup jezuity Burnatia
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Smržovka
 Hlavatice
 Kavčiny
 Radeč
 železniční most
 skalní město Apolena
 Špičák
 Nisanka
 Riedlova vila
 Dolní Štěpanice
 Riedlova hrobka
 Petřín
 Neysseburg
 Bradlec
 dub letní
 kaple sv. Anny
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Anny
 fara
 panská hájovna
 Pařízek
 Nebákov
 zvonička
 kříž
 hlavní pošta
 městské divadlo
 Kumburk
 Kozlov
 Ždírec
 Žďár
 boží muka
 vodní nádrž Mšeno
 Pekařova brána
 kostel sv. Vavřince
 Bramberk
 Levín
 Levínská Olešnice
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 hradní pivovar
 Kost
 panský dvůr Zájezd
Základní informace místa
ID místa: 10510
Typ místa: pomník, památník
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.10.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama