
Kaštěl v Zolné je zděná kamenná trojpodlažní budova s trojtraktovou dispozící. Šířka zdí se pohybuje v rozmezí od 75 do 90 cm. Místnosti jsou zaklenuté valenými a pruskými klenbami. Fasády jsou hladké, pod omítkou se zachovalo barokní lizénové rámování.
Nejstarší známá písemná zmínka o Zolné se týká povolení vybudovat opevněný kostel se hřbitovem vydaného ostřihomským arcibiskupem Tomášem v roce 1311, kterým bylo vyhověno žádosti synů zvolenského župana Tobiáše Bychora a Zubrata. Okolí Zolné bylo známé rozsáhlými hustými lesy, které v té době navštěvovala šlechta kvůli lovu. Písemné prameny dokládají, že v okolí lovil král Ludvík I. Veliký a Zikmund Lucemburský, ten také Zolné jako honební vsi udělil v letech 1393 a 1410 královské výsady. Následně jí je udělil i Václav III., Matyáš Korvín a Rudolf II. Habsburský. Nálezy gotických portálů, zbytku arkýře a vikýř v současné stavbě svědčí o tom, že kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]) v Zolné vznikl přestavbou starší gotické fortifikační stavby (pravděpodobně tvrze) ze 14. století. Je tedy dost možné, že některý z králů… číst dále