
Křenovice (německy Krenowitz) leží čtyři kilometry od Slavkova u Brna a sedmnáct kilometrů jihovýchodně od Brna. V písemných pramenech jsou uváděny počátkem 14. století, zdejší osídlení je ale mnohem starší. Na místě raně gotického kostela dle některých autorů stávala už románská kaple. Obec leží v oblasti Slavkovského bojiště a na pomezí regionu Ždánického lesa a Politaví. Je velmi dobře dopravně dostupná – procházejí jí dvě železniční trati, autobusové spojení má se Slavkovem a několika dalšími sousedními obcemi. Obcí pochází zeleně značená turistická trasa, dvě cyklotrasy a dvě naučné stezky. Rovněž je součástí turistické trasy Slavkovským bojištěm.
Kromě Čech, Moravy a Slezska je můžeme najít na Slovensku, v Rakousku, Bavorsku a některých dalších částech Německa, Polsku nebo Pobaltí. Jinde se tento typ památky buď nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - podstavec, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla boží muka nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..