
Kostel sv. Isidora je jednolodní, severojižně orientovaná stavba s polygonálním závěrem a čtyřbokou věží v průčelí. Fasáda je členěna dvojicemi pilastrů na nárožích a římsovou hlavicí. Loď je prolomena jednou okenní osou, kněžiště dvěma. Na východní straně kněžiště se nachází přístavek půlkruhově vyčnívajícího schodiště. Na západní straně je přistavěna obdélná předsíň se zkoseným nárožím. Hlavní průčelí má široce zkosené nároží, je členěno dvojicemi pilastrů s římsovou hlavicí a prolomeno na osu středního rizalitu pravoúhlým vchodem, přístupným po osmi stupních schodiště. V nadpraží je římsa s mušlí a zrcadlem. Hlavní římsa odděluje průčelí od zvonicového patra věže. Na nárožích věže jsou dekorativní malby. Nad hodinami probíhá římsa, která nese střechu v podobě nízkého stanu završenou lucernou a křížem. Interiér lodi je zaklenut pruskou klenbou dělenou pasy stejně jako kněžiště. V sakristii je valená klenba. Vnitřkem probíhá… číst dále
První písemná zmínka o Lulči pochází z roku 1349. Na místě současného kostela sv. Isidora původně stávala gotická kaple sv. Gottharda z roku 1418, která později zpustla. Již v roce 1670 byla snaha jezuitů vybudovat přímo v Lulči kostel, která ale byla neúspěšná z důvodu nedostatku financí. V 2. polovině 17. století byla obnovena alespoň kaple a došlo ke změně patrocinia. V letech 1739-1741 došlo k rozšiřující přestavbě v barokním slohu. Dokončovací stavební práce ale pokračovaly ještě několik let. Práce na výzdobě byly zadány J. J. Schaubergerovi, který měl vyhotovit tři zděné oltáře, a J. J. Etgensovi, který měl namalovat oltářní obrazy a stropní fresku. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Na sochařské výzdobě se podílel Jan Jiří Schauberger a Ondřej Zahner. Již v polovině 18. století je kaple sv. Isidora, patrona rolníků, označována většinou… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.