
Liduščin památník tvoří vztyčený kámen s kovovou nápisovou deskou. Připomíná místo, kde novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek našel se dvěma přáteli při návratu ze zimní procházky dne 19. prosince 1919 u lesní cesty v Bílovicích nad Svitavou odložené děvčátko - Lidušku. Místo je vzdáleno 1 km po zelené značce od turistického rozcestí u bílovického mostu přes řeku. Cesta od památníku vzhůru vede k rozhledně, jejíž název také Lidušku připomíná (viz heslo U Lidušky).
Přátelé se promrzlého dítěte ihned ujali a odnesli ho do nedaleké hájovny, aby se ohřálo a pak ho předali policejní stanici. Zachránili mu tak život. Děvčátko jménem Liduška nebylo žádný novorozenec, v té době mu bylo již 17 měsíců. Jeho matka později u soudu vypověděla, že ji k odložení nemanželského dítěte, které měla s ruským válečným zajatcem, přiměly tíživé životní okolnosti. V těžké době po 1. světové válce přišla o výdělek i střechu nad hlavou a v neřešitelné situaci se rozhodla k zoufalému činu. V lese však čekala, až uslyšela hlasy přicházejících lidí a teprve potom dítě odložila. Byla si jistá, že ho najdou a pomohou zachránit. Liduška se potom skutečně dostala do náhradní rodiny. Těsnohlídka tento příběh hluboce zasáhl. Jako publicista se přičinil o to, že před Vánoci r. 1924 byl podle dánského vzoru na brněnském náměstí Republiky vztyčen strom, pod nímž se konala sbírka na chudé a opuštěné děti. Tato charitativní tradice se brzy rozšířila na celé území nově vzniklého Československa..