
Kostel je jednolodní stavbou obdélného půdorysu, k níž je na západní straně připojena podélná boční kaple a v ose jižního průčelí také 34 m vysoká hranolová věž s malou válcovou nárožní věži. Na loď navazuje presbytář s polygonálním pětibokým závěrem, k jehož východní straně přiléhá čtyřboká sakristie. Hlavní vstup do kostela je zdůrazněn lomeným ústupkovým portálem s nástěnnou malbou věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje v tympanonu. Ve věži jsou zavěšeny zvony sv. Cyril a Metoděj, sv. Anna a umíráček sv. Josef ulité roku 1947 Rudolfem Manouškem v České u Brna. Jehlancová střecha věže je završena makovicí s rovnoramenným křížem. Stavba má velmi zajímavě řešenou fasádu uplatňující kombinaci dvou materiálů, v níž se střídá kamenné zdivo s pásy z režných cihel. Podobně řešena je i střecha kostela, na níž jsou ornamenty vytvořené z pálených, různobarevně glazovaných tašek. Interiér chrámu osvětluje devět… číst dále
První známá písemná zmínka o Bílovicích (německy Bilowitz) pochází z roku 1400. Římskokatolický farní kostel zde byl postaven teprve v letech 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu, který kombinuje novogotiku s prvky secese a moderny. Autorem projektu je brněnský architekt Antonín Blažek (1874–1944). Dne 20. července 1913 byl kostel bystrckým děkanem Juliem Koubkem zasvěcen slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi. Do té doby patřily Bílovice nad Svitavou do farnosti Brno-Obřany. Dne 29. dubna roku 1945 došlo k poničení kostela při ostřelování obce sovětskými vojsky. Při opravách objektu v roce 1946 byl v jižní části lodi postaven rozměrný hudební kůr a zřejmě v té době byla upravena i střecha věže. V roce 1958 se kostel zařadil na seznam kulturních památek. V roce 2005 bylo do kostela instalováno podlahové vytápění, mramorový ambon a oltář zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let