© Luděk Vláčil 10/2016
Kostel je jednolodní stavbou obdélného půdorysu, k níž je na západní straně připojena podélná boční kaple a v ose jižního průčelí také 34 m vysoká hranolová věž s malou válcovou nárožní věži. Na loď navazuje presbytář s polygonálním pětibokým závěrem, k jehož východní straně přiléhá čtyřboká sakristie. Hlavní vstup do kostela je zdůrazněn lomeným ústupkovým portálem s nástěnnou malbou věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje v tympanonu. Ve věži jsou zavěšeny zvony sv. Cyril a Metoděj, sv. Anna a umíráček sv. Josef ulité roku 1947 Rudolfem Manouškem v České u Brna. Jehlancová střecha věže je završena makovicí s rovnoramenným křížem. Stavba má velmi zajímavě řešenou fasádu uplatňující kombinaci dvou materiálů, v níž se střídá kamenné zdivo s pásy z režných cihel. Podobně řešena je i střecha kostela, na níž jsou ornamenty vytvořené z pálených, různobarevně glazovaných tašek. Interiér chrámu osvětluje devět… číst dále
První známá písemná zmínka o Bílovicích (německy Bilowitz) pochází z roku 1400. Římskokatolický farní kostel zde byl postaven teprve v letech 1908-1913 v pozdně historizujícím slohu, který kombinuje novogotiku s prvky secese a moderny. Autorem projektu je brněnský architekt Antonín Blažek (1874–1944). Dne 20. července 1913 byl kostel bystrckým děkanem Juliem Koubkem zasvěcen slovanským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metodějovi. Do té doby patřily Bílovice nad Svitavou do farnosti Brno-Obřany. Dne 29. dubna roku 1945 došlo k poničení kostela při ostřelování obce sovětskými vojsky. Při opravách objektu v roce 1946 byl v jižní části lodi postaven rozměrný hudební kůr a zřejmě v té době byla upravena i střecha věže. V roce 1958 se kostel zařadil na seznam kulturních památek. V roce 2005 bylo do kostela instalováno podlahové vytápění, mramorový ambon a oltář zhotovený podle návrhu akademického malíře Ludvíka Kolka.
|
Přihlášení |
