
Chalupa byla postavena z nepálených cihel tzv. "vepřovic" v roce 1813. Měla jedinou obytnou místnost, v níž žilo i spalo 7 lidí. Uprostřed místnosti byla velká manželská postel, na niž se přes den dala dřevěná deska. Tak postel sloužila i jako pracovní krejčovský stůl. V místnosti byla skříň a vedle ní šicí stroj .Naproti stávala dříve pec, na které se také spávalo. Později bývala vedle okna další postel a u dveří kamínka zvaná "kanónek", v nichž se topilo. Podlahu tvořila udusaná hlína a děti si na ní hrály kuličky. Později byla podlaha dřevěná, ta je zde i dnes, ale již nově zhotovená. V chodbě se nacházela černá kuchyně, kterou později nahradila kamna, nacházející se dnes v hlavní místnosti. Chalupa měla také sklep, nad nímž byla místnost sloužící jako sýpka a později jako pokoj. Zadní část sloužila jako hospodářské prostory, chlév a kurník. Dříve měly slepice volný přístup i do chodby, kde se vařilo,… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.