Bystřec

K zanikání v masovějším měřítku docházelo v neklidném 15. století, a to zejména za husitských válek. Vzhledem k tomu, že drsná a zemědělsky málo výnosná Drahanská vrchovina nepřitahovala nové osadníky, zničené vsi nebyly v drtivé většině znovu obnoveny a spolu se zemědělskými pozemky zarostly postupně lesem. Výzkumem těchto lokalit se zabýval profesor Ervín Černý, který objevil v této oblasti přes šedesát zaniklých vsí. Zaniklá ves Bystřec leží 4 km jihovýchodně od městečka Jedovnice ve výši 450 m n.m. První písemná zmínka je z roku 1349, kdy se uvádí jako Mehrlinslag. Od roku 1371 je její jméno počeštěno na Bystřec a jako součást hoštejnského panství je uváděna až do roku 1437. Ves zanikla požárem za husitských válek, a to buď v roce 1423 nebo roku 1431. Roku 1464 se uvádí jako pustá. Dle archeologického materiálu ves vznikla již v 1. polovině 13. století a zanikla v 1. polovině 15. století, čemuž odpovídají písemné záznamy. Od roku 1975 zde provádí systematický průzkum Moravské zemské muzeum pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho. Odkryté základy stavení zaniklé Bystřece se nacházejí v krásném prostředí Rakoveckého údolí, které je přírodním parkem a které se táhne několik kilometrů od Jedovnic do Račic. Přes Bystřec vede červená turistická stezka. V oblasti Rakoveckého údolí se nacházejí i další zaniklé vsi - Budkovany, Vilémov a Sokolí..