
Obec Luleč (původně Lileč, Lulč či Lilč) leží v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov. Nad obcí na Liliové hoře (Monte Liliorum) vedle kostela sv. Martina, na místě dnešní samoty č. p. 95, stávala v 1. pol. 16. stol. tiskárna sekty bratří Habrovanských. Je možné, že tento objekt (původně č. p. 3) v sobě ukrývá pozůstatky zdiva tiskárny. Okolí obce je rekreační oblastí s mnoha zajímavými místy. Na vyvýšenině mezi kostelem a roklí jsou pozůstatky hradu a dřevěná vyhlídka s posezením. Místo najdete snadno podle zdálky viditelného kostela. Na horu se dostanete přímo z obce Luleč po naučné stezce nebo od hlavní silnice cestou k lomu, v němž jsou tenisové kurty. Na rozcestí odbočíte vlevo a křížová cesta Vás dovede až na vrchol. Kdybyste na rozcestí pokračovali rovně, dojdete ke zmíněnému lomu s kurty, u něhož je hezké jezírko a po pravé straně se v lesním porostu skrývá velmi zajímavá skalní rozsedlina, kterou lze projít.
V roce 1527 zdědil po svém otci Luleč (tehdy Lileč) a Nemojany. Jan Dubčanský udržoval přátelské styky s Jednotou bratrskou, ale po neshodě s ní se rozhodl zřídit samostatnou církev, jíž byl hlavou. Měla sídlo v Koutě a je známa jako sekta bratří Habrovanských (též sekta Lulečských či Jednota habrovanská). Byla to jediná protestantská církev na našem území, která se přímo inspirovala učením Huldrycha (též Ulricha) Zwingliho. V roce 1530 Jan založil v Lilči (dnes Luleč) tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře). Tiskl zde Kašpar Neděle, typografickým jménem August Prostějovský (v Prostějově Aorgus vytiskl roku 1527 první českou knihu na Moravě s titulem Listové Bratřím Boleslavským poslaní a jejich odpovědi zase psané). Nákladem moravských stavů zde bylo v roce 1535 vytištěno první Zemské zřízení Markrabství moravského. Již v roce 1536 byl Jan Dubčanský odeslán k výslechu do Prahy ke králi Ferdinandu I., který se dověděl o jeho učení. Poté byl vězněn až do zákroku moravských stavů v roce 1539, kdy byl podmínečně propuštěn s tím, že zanechá své náboženské činnosti. Jan Dubčanský ze Zdenína zemřel v lednu roku 1543. Během krátké činnosti tiskárny zde vzniklo šest tisků: Písničky křesťanské (Lileč, 1530); Ukázání nedostatkův i také neupřímnosti učiněné nám od starších Bratří (1531); De monte liliarum, polemika na odpověď Bratří (1532); Ukázání v dvojí stránce 1. o pořádku služebném a 2. o původu (1533); Spis z písem sv. sebraný o pravém a věčném Bohu (1534); Psaní ( 1535); Apologia (Lileč, 1536)..