
Fricův mlýn je patrně nejstarším dědickým mlýnem. Vznikl již v roce 1600 (podle datace na štítu budovy před jeho přestavbou) na okraji vsi Dědice. Mlýn patřil k arcibiskupskému panství, od něhož byl odkoupen novými majiteli. V roce 1797 je uváděn mlynář Kummer Jiří. V roce 1858 mlýn koupil Emanuel Fric (jeho potomci pracovali na mlýně až do ukončení provozu). Začátkem 80. let 19. století mlýn převzal Florian Fritz, který k němu v roce 1898 připojil nedalekou pilu. V roce 1911 na mlýně začal hospodařit Josef Fric. Mlýn k pohonu využíval vodu z říčky Hané, kterou k němu přiváděl náhon (mlýnský potok). Po roce 1918 byla původní čtyři kola na vrchní vodu nahrazena turbínami. Postaven byl také nový jez na říčce Hané. 21. března 1930 Fricův mlýn vyhořel a poté byl přestavěn do své nynější podoby. V letech 1943-1945 bylo mletí zakázáno. Po 2. světové válce byl mlýn s pilou znárodněn a pracoval až někdy do 80. let 20.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.