celkový pohled na hradisko
© Luděk Vláčil 27.2. 2016
Obec Luleč (dříve Lileč, Lulč či Lilč) se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Vyškov, 7 km jihozápadně od okresního města na úpatí Drahanské vysočiny. Luleč je rekreační obcí s mnoha zajímavostmi. Nad obcí, na kopci zvaném Liliová hora (Monte Liliorum), se tyčí z dálky viditelný římskokatolický farní kostel sv. Martina. Vedle něj je místo, kde v 1. pol. 16. stol. stála tiskárna bratří Habrovanských. Na mírné vyvýšenině v prostoru Starý zámek severozápadně od kostela jsou pozůstatky gotického hradu. Celá Liliová hora zvaná též Boží stoleček je navíc jedním z největších hradišť na Moravě.
Na horu se nejlépe dostanete přímo z obce Luleč po naučné stezce nebo od hlavní silnice cestou k lomu, v němž jsou tenisové kurty. Na rozcestí odbočíte vlevo a křížová cesta Vás dovede až ke kostelu. Kdybyste na rozcestí pokračovali rovně, dojdete ke zmíněnému lomu s kurty, u něhož je hezké jezírko a po pravé straně se v lesním porostu skrývá velmi zajímavá skalní rozsedlina, kterou lze projít. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázáno hledání s detektorem kovů.
Hradiska byla pravěkými a raně středověkými předchůdci vrcholně středověkých hradů a opevněných měst. Dodnes se zachovala v podobě terénních nerovností, valů a příkopů. ...Pozůstatky jednoho z největších hradišť na Moravě se nacházejí v nadmořské výšce 360-390 metrů na rozlehlé, mírně skloněné temenní části vyvýšeniny zvané Boží stoleček, která je součástí hřebene vrcholícího bodem "Nad Skálou" s níž je na severní straně spojen sedlem. Západní obvod vymezuje údolí toku Rakovec, k němuž klesají příkré svahy vysoké až 80 metrů. Hradiště o rozloze 55 hektarů má nepravidelný půdorys s rozměry pohybujícími se ve směru východ-západ okolo 800-950 metrů a ve směru sever-jih mezi 350-900 metrů. Souvislý pás dvojitého opevnění se dochoval v nejzápadnějším výběžku a na jeho severní straně, další kratší úsek je na jižní straně lokality. Na severozápadní straně lokality se táhnou dvě zřetelné linie valů, oddělené příkopem, vysoké asi 3,5 metru, které v délce 220 metrů směřují od jihovýchodu k severozápadu až k západnímu nároží. V tomto místě se opevnění ostře stáčí a pokračuje 760 metrů východním směrem, kde bylo narušeno úpravami terénu. Ve vzdálenosti 280 metrů od západního nároží je fortifikace přerušena výrazným vstupem. Na jihovýchodním okraji je výrazná hrana, v místech výběžku nevýrazný val. Na jižní hraně je menší úsek opevnění v podobě tří souběžně jdoucích valů vysokých 1-1,8 metru. Lokalita je narušena výstavbou chatových objektů a lomem, část je zalesněna. Nálezy zde nacházely od roku 1877 místní občan V. Travěnec. Do literatury byla lokalita uvedena v letech 1894 a 1896 J. Kiesem a I. L.Červinkou. Dosavadní nálezy dokládají osídlení kultury nálevkovitých pohárů, kultury kanelovanou keramikou a kultury jevišovské z pozdní doby kamenné, slezské fáze kultury lužických popelnicových polí a pozdní doby laténské. Nálezy jsou uloženy v muzeu v Brně a Vyškově..
|
Přihlášení |
