
Babice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží asi 13 km severovýchodně od Brna, v Drahanské vrchovině na okraji Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Žije zde přibližně 1 300 obyvatel.
Pro odlišení od řady dalších stejnojmenných lokalit používá obec přídomek podle blízké řeky, která však jí přímo neprotéká. Svitava teče údolím asi 2 km vzdušnou čarou západně od zastavěné části obce. Údolím, které tvoří zároveň západní hranici babického katastrálního území, vede i železniční trať 260 z České Třebové do Brna. Na ní je také nádraží Babice nad Svitavou, které je však vzdáleno od vlastní obce téměř 4 km chůze členitým terénem. Silniční spojení do obce vede po silnicích nižších tříd jednak od východu ze silnice II/373 ve Křtinách nebo od jihu ze silnice II/383 v Řícmanicích. Obec leží v turisticky atraktivní oblasti a procházejí jí tři značené turistické trasy. Žlutá vede z Adamova do údolí Křtinského potoka, červeně značená cesta S. K. Neumanna vede z Křtin do Bílovic nad Svitavou a zelená z Adamova do Ochozu u Brna.
Hlavní dominantou a kulturní památkou Babic je římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele, gotického původu, stojící v dominantní poloze v centru obce na místním hřbitově. Kostel se přístupný v době konání bohoslužeb.
Na jižní straně je přístavek sakristie prolomen pravoúhlým čtvercovým oknem. Věž představěná v průčelí tvoří rizalit, v němž je prolomen vchod v půlkruhovém výklenku. Druhé patro je prolomeno dvěma a jednou okenní osou segmentově zaklenutou, zvonicové patro pak jednou okenní osou půlkruhově zaklenutou. Nad oknem je kruhový hodinový ciferník a nad ním podstřešní římsa hrotovitě zalomená. Pod římsou věže se nachází zubořez. Věž je kryta stanovou střechou s makovicí zakončenou křížem. Loď je zaklenuta čtyřmi poli pruské klenby dělené pasy, spočívající na pilastrech s římsovou hlavicí. Pod věží je klenba valená a v sakristii plochostropá. Některé části vnitřního vybavení jsou památkově chráněny pro výjimečnou uměleckou a historickou hodnotu. Jde zejména o křtitelnici z poloviny 17. století, obraz a plastiku sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, z téže doby mešní kalich a obraz sv. Barbory, oltářní obraz Křest Páně z r. 1881 od Emila Pirchana a zvon ve věži z r. 1776 od olomouckého zvonaře Wolfganga Strauba. Kolem kostela se nachází hřbitov a celý areál je obehnán 2 metry vysokou zdí. Vedle stojí fara..
V letech 1764-1766 byl původní gotický kostel barokně přestavěn, přičemž bylo přistavěno nové kněžiště, sakristie, věž a vznikl i nový zděný kůr. Kostelní zvon ve věži pochází z roku 1776 a zhotovil jej olomoucký zvonař Wolfgang Straub. Při přestavbě kostela v roce 1876 byla věž zvýšena o 5,5 metru, pokryta plechem a opatřena bání s křížem a hromosvodem. V kostele byly varhany z roku 1837, které postavil brněnský varhanář František Harbich (1780-1862). Nástroj se však nedochoval. Počátkem 2. světové války byl nahrazen jednomanuálovými varhanami z brněnské Velké synagogy. Tento nástroj je v kostele dodnes a byl nedávno generálně opraven. Při opravě střechy kostela v roce 1994 byl vyjmut z věžové báně balík s dokumenty a mincemi, který zde byl uschován 118 let. Nacházely se v něm listiny a mince z let 1792-1876. Po dokončení rekonstrukce byly do báně navráceny a doplněny o mince a listiny z roku 1994. Chrám je farním kostelem babické římskokatolické farnosti a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR..