Račice

V Račicích na vysokém kopci, zvaném Hrady, mezi potoky Podomnicí a Holubským stával původně hrad, z něhož jsou dosud patrné příkopy a náspy. Byl sídlem loupežného rytíře Friduše z Lindavy, o kterém vypráví Zbraslavská kronika: Na počátku léta 1312 poslal král Jan „...četné vojsko, válečnými zbraněmi vypravené, obklíčit a obléhat hrad, zvaný Račice, který je pokládán za nejsilnější mezi ostatními tvrzemi Fridricha z Linavy. Neboť byl ten hrad tak pevný, že poskytoval svým obráncům volný východ i příchod i před zraky všech jeho obléhatelů; co mohl vystřelit obléhací stroj, nepokládala za nic pevnost tohoto hradu. Když měly všechny způsoby dobývání malý úspěch, vy myslili jiný způsob. Neboť povolali ti, kteří usilovali hrad získati, některé horníky, kteří dolovali na kovy v dolech, a ti za odměnu vykopali podzemní průchody a podkopali v několika dnech zeď hradu, takže zároveň v jedné hodině spadly s části zdi některé bašty. A když viděl Fridrich z Linavy, že jádro jeho síly hrozí zkázou, protože hrad Račice ztratil nějakou část tajným obmyslem, poslal posly a prosil o milost královu. I dovolil král, aby se žadatel dostavil před královskou tvář. Podporován tedy pomocí svých přátel obdržel Fridrich z Linavy královu milost a pod přísahou slíbil, že chce věrnou službou podle rozhodnutí králova napravit svou chybu. Rozbořil také Fridrich na králův rozkaz jiný silný hrad, nazvaný Drahotuš, a onen hrad Račice vyvrátil z kořene, tak jak král rozhodl.“ (Přeložil František Heřmanský). Hrad však byl v polovině 14. století znovu obnoven jako zeměpanský; drželi jej páni z Lipé a v r. 1376 Šternberkové. Markvart ze Šternberka předal v r. 1399 hrad s příslušenstvím Petru Plumlovskému z Kravař. Po Jindřichu Plumlovském zdědil v r. 1420 Račice jeho příbuzný Petr Strážnický z Kravař, který stál na straně husitské. Proto v r.…  číst dále