© Rodochrozit, 06/2013
Nejstarší zmínka o vsi Dobřenice je z r. 1339, kdy se připomínají Zdeněk a Bohuněk z Dobřenic. Tento rod je pozoruhodný tím, že držel tvrz a později zámek Dobřenice, s malou přestávkou v pobělohorské době až do r. 1863. Z původní tvrze zůstaly po třicetileté válce pouze rozvaliny. Bojislav Dobřenský z Dobřenic, který jako velitel braniborského vojska se rozhodující měrou podílel na porážce Turků u Vídně r. 1683 byl pro své služby císařem, spolu se svým strýcem Rudolfem Dobřenským povýšen do panského stavu. Pravděpodobně Ferdinand Rudolf Dobřenský z Dobřenic dal na místě původní tvrze postavit po r. 1693 barokní zámek. R. 1863 byly Dobřenice exekučně prodány v dražbě a koupil je Karel Daniel Weinrich, který dal část starého zámku zbořit. Na zbytku původního zámku byla kolem r. 1900 provedena nástavba. V letech 1865 – 1868 postavil Weinrich na pozůstatcích zbylého zámku jednopatrovou vilu, nový zámek. Před zámkem je… číst dále
Bylo to v době, kdy táhnou čápi. Opodál dobřenické tvrze chtělo se snésti čapí hejno na bažinu. Jeden z čápů narazil v mlze na větev a zranil se tak, že nebyl schopen dalšího letu. Druhové jeho ani nezpozorovali, co se mu přihodilo, a tak zůstal tu mladý, statný čáp sám a bez pomoci. Však přece se našel kdosi, kdo se ujal nebohého a zachránil ho před smrtí hladem. Byl to Předbor, syn rytíře Petra, dobřenického pána. Vyšel si záhy ráno na lov, doufaje, že v mlze spíše přiblíží se k zvěři a zasáhne ji šípem. Cestou zahlédl zraněného čápa. Překvapený čáp se ani nepokusil o útěk, avšak, když se k němu mladík přiblížil a chtěl ho uchopiti, bránil se zoufale, sekaje po rukou Předborových svým dlouhým, ostrým zobanem. Leč boj byl marný. Než se nadál, byl uchopen a zdvižen do výše. Předbor, zpozorovav jeho zranění, vzal jej opatrně v podpaždí a odnesl jej domů. Na dobřenické tvrzi věnovali zraněnému čápu všemožnou… číst dále
|
Přihlášení |
