
Ves Bukovka je prvně zmiňována r. 1365 jako sídlo vladyky Bukůvky a jeho čtyř synů. Současná obec má asi 380 obyvatel a leží na silnici I/36 mezi dálnicí D11 a Lázněmi Bohdaneč. Rozkládá se na návrší nad levým, východním břehem stejnojmenného potoka. Její dominantu tvoří zdaleka viditelný evangelický kostel s vysokou věží, který stojí přímo u silnice.
Dřevěná modlitebna byla postavena r. 1784, nesměla mít věž a musela mít vchod odvrácený od veřejného prostranství. Ze zbytků dřeva byla r. 1785 postavena fara, která se nachází na konci slepé uličky za kostelem. V polovině 20. stol. však byla vybudována nově. Nynější kostel byl zbudován za působení faráře a historika Josefa Dobiáše. Na stavbu nového kostela sháněl prostředky po celé církvi, ale největší pomoc se mu podařilo získat od svobodného města Basileje. Novorenesanční stavba vznikla v letech 1859-1861. Má obdélnou loď se vstupem obráceným k silnici. Nad vstupní částí se tyčí jehlancovitě zastřešená hranolová věž. Vnější fasáda je zdobena biblickými citáty. V r. 1995 za působení ThDr. Jiřího Doležala se podařilo s finanční pomocí města Basileje, obecního úřadu v Bukovce a z darů členů sboru provést opravu fasády a v následujícím roce pak i interiéru kostela. Kostel je ve správě farního sboru Českobratrské církve evangelické v Bukovce stejně jako Husův dům v západním sousedství, který byl vybudován ve 20. letech 20. stol. z iniciativy zdejší evangelické mládeže. V kostele se konají pravidelné nedělní bohoslužby, v zimním období je však pro ně využíván Husův dům, protože v monumentálním objektu chrámu je příliš chladno. Zajímavostí je, že tzv. Husův dům stojí v přímém sousedství někdejšího statku č. p. 5, který byl postaven na místě bývalé tvrze Bukůvků. Tato tvrz vznikla již v předhusitské době, i když zmínky o ní se objevují až r. 1513, a to v souvislosti s jejím prodejem Vilémovi z Pernštejna.