Pohled ze silnice (směren na Nítkovice) na západní stranu zámku
© Roman Řezáč 11/2004
V barokní čtyřkřídlý zámek byla přebudována starší tvrz ostřihomským arcibiskupem Petrem Pazománem z Panasu, práce byly dokončeny v r. 1667 a ze stejného roku je i zámecká zahrada.
Zámek stojí na terénním výběžku uprostřed obce, působí jako zpustlý, i když je viditelně částečně obydlený a podle lešení se dá usuzovat na nějaké opravy. Brána do předzámčí je však uzavřena a je proto nepřístupný. Na místě zámku stávala původně tvrz, která byla na východní, nejsnadněji přístupné straně, prokazatelně chráněná příkopem. Ten však byl zasypán při stavbě předzámčí. Pravděpodobně byla tvrz chráněná příkopem a valem i na jihu a západě. Pozůstatky tvrze jsou dnes rozpoznatelné na severní straně, ta obsahuje nakoso postavené věžice. Původní tvrz měla rozměry 27 x 19-24 m s obytnou věží, která je dosud obsažena v hmotě zámku.
Roman Řezáč, 30.11. 2004
historie
Zdá se, že tvrz v Litenčicích existovala již v druhé polovině 14. století, i když se uvádí poprvé teprve v r. 1437, kdy ji s částí vsi, dvorem a dalším majetkem postoupil Pavlík z Pržného Arklebu z Kunkovic a Zástřizl. Zístřizlové drželi zboží do r. 1509, v 1. 1509 – 1554 pak Kropáčové z Nevědomí. V r. 1618 koupila zboží vdova po Oldřichu z Konic Ludmila, rozená z Roupova za 64 000 zl. V 17. století se zde vystřídala řada držitelů, mezi nimi i ostřihomský arcibiskup Petr Pazmány z Panasu. Za něho byl objekt pozdně středověké tvrze přebudován v barokní zámek, jehož stavba skončila v r. 1667; je to jednopatrová budova s bohatým portálem, s částí sálů zdobených štukami a zámeckým parkem z r. 1667. V r. 1713 získal Litenčice a Chvalnov František Vilém z Thonsernu, po němž je zdědil poslední potomek rodu František Josef Thonsern (1701 1778), který měl značné… číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 5.3. 2005
Další texty historie
Tvrz se poprvé zmiňuje v roce 1437, k přestavbě na zámek došlo…
Roman Řezáč, 30.11. 2004
Půdorys místa
půdorys přízemí, černě gotická obytná věž, zrněně pozdně gotické zdivo, šrafovaně renesanční, tečkovaně mladší
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
