
Krušnohorským městem Horní Blatná (něm. Bergstadt Platten), které má nyní jen něco přes 400 obyvatel, prochází silnice II/221 Ostrov-Potůčky. Je tu též nádraží na trati 142 Karlovy Vary-Potůčky-Johanngeorgenstadt. Horní Blatná je prvně zmíněna r. 1518, r. 1532 byla povýšena na horní město, ale teprve r. 1547 se stala trvalou součástí Čech. Od r. 1548 pak byla královským horním městem. Po 2. světové válce počet obyvatel významně poklesl, status města jí byl vrácen r. 2007.
Městem procházejí dálkové turisticky značené cesty, a to červená Cesta Antona Günthera na Blatenský vrch a dále na Boží Dar, žlutá od Potůčků na Pernink a zelená z Abertam do Nejdku.
Kostel sv. Vavřince se nachází na náměstí stejného jména.
Věžičky nesou zvonové helmice. V ose východního průčelí je přisazena hranolová věž v horní části osmiboká, krytá zvonovou helmicí s lucernou. Osmiboká horní část věže je členěna lizénovými rámy. K východnímu boku věže byl přistavěn přístavek, který je členěn římsami a krytý valbovou střechou. Po stranách věže jsou umístěny boční kaple. Loď je kryta mansardovou střechou s vikýři a na hřebenu střech je sanktusník s lucernou a krytý cibulovou střechou. Krytina lodi je šindelová, věže jsou kryté plechem. Fasády jsou členěny lizénovými rámy. Východní průčelí je o třech osách, v bočních jsou prolomena okna obdélná s půlkruhovým zakončením, ve střední ose je vchod s pravoúhlým portálem, nad nímž se nachází nika s mušlí a sochou svatého Vavřince. Nárožní věžičky mají nad vchody výklenky se sochami Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculaty) a Panny Marie s Ježíškem (Madony). Boční stěny lodi jsou opatřeny třemi opěrnými pilíři. Vnitřek kostela je zaklenut plochostropě a zčásti plackami. Strop je malovaný, prkenný se štukovými zrcadly. Podstropní římsa je nesena pilastry, které člení vnitřní stěny lodi. Pilastry mají ornamentálně zdobené hlavice. Kněžiště je odděleno od spodní části věže půlkruhovým portálem s okosenými nárožími. Boční kaple jsou otevřeny do kněžiště, jsou zaklenuty plochostropě a členěné koutovými pilastry. Dřevěná trojramenná kruchta má vypnutý střed a dřevěnou balustrádu. Hlavní oltář z první třetiny 18. století je portálový, jeho střed tvoří oválný reliéf sv. Vavřince a boční sochy sv. Václava a sv. Floriána. V boční kapli na evangelní straně se nachází sochařský baldachýnový oltář Piety, v boční kapli na epištolní straně je sochařský baldachýnový oltář se sochou sv. Josefa. Jedna ze dvou patronátních lavic pochází z období po r. 1700 a je zdobená figurálními malbami. Renesanční křtitelnice je cínová a nese nápis o renovaci z r. 1680..
V r. 1542 byl kostel poddolován a zřítil se. Obnoven byl v r. 1564. V letech 1593–1594 pak byl postaven nový kamenný kostel. V letech 1605–1607 byla k němu přistavěna věž. Její dolní část stojí na původním zdivu kostela se sakristií. Původní kostel byl protestantský. V r. 1636 vznikla katolická obec. V letech 1653–1654 odešly evangelické rodiny (uvádí se na 60 rodin) do Saska. V r. 1672 se zřítila kostelní věž. V r. 1686 byl kostel přesvěcen na katolický a jeho patronem se stal svatý Vavřinec. V r. 1737 byl rozšířen a kolem r. 1754 barokně přestavěn, v r. 1755 byla dostavěna věž. V letech 1993–1997 proběhla celková rekonstrukce kostela. V r. 1700 byl ulit pro kostel zvon. V r. 1927 byly vysvěceny nové tři zvony a v letech 1995–2001 byl opraven věžní hodinový stroj. Kostel svatého Vavřince patří nyní pod Římskokatolickou farnost Horní Blatná, která je sloučena s Římskokatolickou farností Ostrov nad Ohří. Pravidelné sobotní bohoslužby se konají vždy první týden v měsíci. Kostel je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR..