Muzeum Kroměřížska

Otevřeno je celoročně, viz návštěvní doba..

Obdélná sdružená okna s kamenným ostěním mají profilované nadokenní římsy, parapetní římsy podepírají volutové konzolky. Průčelí zdobí dvě kamenné desky, jedna se znakem biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu (také na zadní straně domu), druhá s reliéfním znakem F. Ditrichštejna (s nápisem o vybudování domu r. 1609). Podloubí je zaklenuto valeně, se styčnými výsečemi, do valeně zaklenutého průjezdu vede portál s půlkruhovým záklenkem s kamenným ostěním (sloupky s římsovými hlavicemi, na klenáku znak Ditrichštejnů). Místnosti v přízemí zaklenuty valeně s výsečemi a klášterní klenbou, v zadní části průjezdu je zalamované schodiště do patra. V patře jsou místnosti zaklenuté valeně s výsečemi, hrany prostřední místnosti překrývají profilovaná „žebra“ trojúhelníkového profilu, která spolu s dalšími pruty vytvářejí na klenbě hvězdicový obrazec s kruhovými zrcadly. Boční místnosti mají hrany lunet vytažené do hřebínků..

Byly zde konány soudy a církevní sněmy, později zde byly přistaveny byty a v době nacistické okupace zde sídlil pracovní úřad (Arbeitsamt). V 70. letech 20. století byl dům rozsáhle zrekonstruován pro potřeby Muzea Kroměřížska, které tu od té doby sídlí. Je zde řada stálých expozic: Přírodovědná část, Památník Maxe Švabinského (v šesti sálech chronologicky uspořádán výběr umělcova díla) a Historie ukrytá pod dlažbou města (kulturně-historický obraz města od jeho vzniku do raného novověku v historickém sklepení pod budovou muzea na Velkém náměstí). V přírodovědné části je představen zdejší region od geologie, paleontologie, procesu osídlování až po současné ekosystémy. Památník Maxe Švabinského (1873–1962) byl otevřen v roce 1976. Je zde vystaveno přes sto originálních prací tohoto rodáka, který působil na mimořádných zakázkách toho nejlepšího u nás, např. Svatovítská katedrála v Praze, Národní památník na Žižkově apod. Expozice Historie ukrytá pod dlažbou města pak ukazuje kulturně-historický obraz města Kroměříže od jeho vzniku do raného novověku. Prostory výstavy jsou umístěny netradičně v podzemí. Muzeum Kroměřížska také spravuje další objekty – např. areál lidových staveb v Rymicích, větrný mlýn ve Velkých Těšanech, expozice na zámku Chropyně či hrobku Marie von Ebner-Eschenbach v obci Zdislavice u Zdounek..