© Luděk Vláčil 12/2015
Po bitvě na Bílé Hoře byla pavlovická farnost připojena k Tištínu a zdejší kostel se stal filiálním. Kolem kostela byl hřbitov s dřevěnou ohradou. Za těchto okolností kostel pomalu a jistě chátral.
Roku 1719 byla postavena věž a kolem hřbitova zděná ohrada s dvěma budkami (kapličkami) pro hřbitovní nářadí. Roku 1727 byla dokončena stavba celého kostela v jeho nynější podobě. Chrámová loď byla postavena o osm roků později než věž. Už tehdy se objevila trhlina mezi zdivem věže a klenbou kostela.
Kostel byl několikrát opravován. Velké opravy proběhly v r. 1814, kdy kostel poškodil blesk. V r. 1838 byla odstraněna šindelová střecha a nahrazena kamennou krytinou. Další velké opravy proběhly v letech 1855 a 1937, kdy dostal kostel novou střechu. V r. 1946 byl celý kostel, zídka i kapličky nově omítnuty. V roce 1976 byl kostel stažen a stabilizován, o rok později věž dostala měděnou střechu.
V kopuli kostela se našly v pouzdře zápisky faráře Matěje Josefa Božka z poloviny 18. století, který se zasloužil o výstavbu současného kostela, i zápisky pozdějších farářů.
|
Přihlášení |
