Renesanční čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěný Janem Bukuvkou z Bukuvky v letech 1608 -1611 z gotické tvrze a johanitské komendy ze 14. nebo 15. století. Věž zámku byla postavena za Rottalů kolem roku 1711.
Renesanční čtyřkřídlý dvoupatrový zámek stranou náměstí stojí pravděpodobně na místě opevněné komendy rytířského řádu johanitů, jímž Ivanovice ve druhé polovině 12. století patřily. Období jejího vzniku a vzhled nemůžeme bez hlubšího průzkumu určit, ale zřejmě měla pravidelný tvar a rozsah jako pozdně gotická vodní tvrz a následný zámek. Hrad se vzpomíná roku 1423, ale již na konci 14. století zde stál výstavní objekt, jehož velká síň posloužila zasedání celé provinciální kapituly. V roce 1490 přešel definitivně do světského držení. roku 1590 byl při tvrzi Starý dvůr, dvě zahrady a lázeň. K rozhodující přestavbě přikročil jan Bukůvka z Bukůvky před rokem 1608. Hovoří o tom nápisy a znakové desky na arkádách, z nichž známe také stavitele Antonia Parise a kameníka jana Foncuna z Brna. Zámek vhodně využil pravoúhlý půdorys tvrze, v jejímž západním koutě se nachází útvar rozměrné věže s gotickými portálky v přízemí. K ní byla přiložena renesanční křídla a trojpodlažní lodžie podél tří stran dvora. Kamenné bosované pilíře přízemních arkád jsou v patrech vystřídány toskánskými sloupky. Cvikly a podnože sloupků jsou pokryty reliéfní heraldickou ýzdobou rodů stavebníka, jeho ženy i rodů spřízněných a zoomorfními a vegetabilními motivy. Přízemí je celé zaklenuto renesančně (stará věž valenou klenbou), patro jen ojediněle. Venkovní fasády a věž nad průjezdem pocházejí z počátku 18. století. Barokní hospodářské budovy předzámčí byly ve 2. polovině 20. století vesměs zbořeny, v polovině 70. let byl naopak vybudován nový vstupní objekt. Novodobé úpravy, s vyjímkou pavlačí, se památkové podstaty zámku nijak zvlášť nedotkly. Je využit jen částečně a vyžaduje opravu. Do 1. poloviny 19. století existovala barokní osová dispozice barokní zahrady a východně od dvora se rozprostíral formálně řešený ovocný sad. Před jižním průčelím býval menší…
číst dáleJan P. Štěpánek, 25.10. 2004
Počátkem 16. století byla v městečku postavena pozdně gotická vodní tvrz patřící rodu Kropáčů z Nevědomí. Jan Bukůvka z Bukůvky ji nechal po roce 1608 přestavět na renesnační zámek. Během třicetileté války odolal zámek útoku Švédů (1643). Ve 2. polovině 19. století získali zámek sňatkem s jeho dědičkou Marií Terezií z rodu rakouských d`Este bavorský rod Wittelsbachů, kteří u něj zřídili rozlehlý park. Od roku 1920 je zámek majetkem státu, dnes se zámek nachází v areálu podniku Bioveta, který část zámku využívá jako podnikové byty.
Kolektiv autorů, Hrady a zámky na Moravě, Praha, 1987., 12.5. 2005