biskupská mincovna

Mince se zde razily od r. 1666. Budova mincovny stojí nedaleko zámku, severozápadním směrem, při zdejších tenisových kurtech a koupališti. Samotná licence ražby byla udělena Kroměříži již v listině z 5.1.1608 císařem Rudolfem II., který povolil kardinálu Ditrichštejnovi přenesení mincovního práva olomouckých biskupů ze zaniklého hradu Podivína. Tuto licenci k hradu tehdy zajistil biskup Jindřich Zdík (1126–1150). Ražba se tak v Kroměříži prováděla od roku 1613 (zpočátku ve staré mincovně) do zrušení mincovny v roce 1759. Olomoucké biskupství drželo v Kroměříži privilegium ražby téměř jeden a půl století!

Ražba v biskupské mincovně byla prováděna s pomocí vedlejšího vodního mlýna na svou dobu velice moderními stroji, jejichž válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech a umožňovaly vysoce efektivní ražbu. Roku 1668 budova mincovny vyhořela a musela být urychleně obnovena. Že byla mincovna důležitým podnikem dokládá i to, že produkovala víc mincí než císařská mincovna ve Vratislavi. To samozřejmě rozčilovalo císařskou administraci, která neustále usilovala o odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Nakonec se zde časem ražba omezila a za Leopolda II. Bedřicha Egkha (1758–1760) se zde razily již pouze intronizační medaile. Stroje byly později na popud Marie Terezie převezeny do Vídně. Mince se tak nakonec biskupům razily ve Vídni pod dohledem úřadů. Posledním se stává arcibiskup Rudolf Jan (1819–1831), se kterým tradice mincí s erbem olomouckých biskupů končí. Po zrušení mincovního práva byla budova mincovny upravena na byty zaměstnanců zámku, později značně zchátrala. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí a bylo v ní zřízeno muzeum moravského mincovnictví, které se otevřelo návštěvníkům r. 1998. Ve vedlejší budově, která stojí v místech bývalého mlýna (vyhořel r. 1897, poté zámecká vodárna a tělovýchovné zařízení Orlovna), je Galerie Orlovna. Kroměřížská mincovna je poslední dochovaná mincovna na Moravě. Od roku 1958 je památkově chráněná..