kostel sv. Vavřince

Vlastní kostel obdélný, jednolodní, s mírně odsazeným obdélným presbytářem, dvěma hranolovými věžemi s cibulovými báněmi v rozích západního průčelí a dvěma sakristiemi u obou boků presbytáře. Je prosté fasády, členěné okny a lisenovými rámci. Štít hlavního průčelí mezi věžemi trojúhelníkový. U zdi kostela náhrobky, u brány na bývalý hřbitov sousoší Navštívení Panny Marie. Pohledem klíčovou dírkou jižního portálu se jeví, že většina zařízení byla buď odvezena nebo zničena..

Achciger a údajně i J. B. Santini (jehož účast je velmi nepravděpodobná, vzhledem k strohé stavbě bez dynamizujících prvků). Jednolodní, obdélná barokní novostavba z r. 1712 vyniká vysokým západním průčelím s dvěma věžemi. Na východě je k lodi připojen obdélný presbytář. Ve středním rizalitu západního průčelí, s obdélným trojúhelníkovitě zakončeným štítem je vstupní portál. Nad portálem je slepé okno se segmentem. Další vstup do kostela, osazený kamenným portálem je v jižní stěně lodi. U vchodu stojí náhrobní kámen s klasicistní výzdobou. Tektonické členění fasád je velmi jednoduché, tvoří je lizénové rámce, do nichž jsou ve stěnách lodi a v bocích presbytáře vsazena jednoduchá, vysoká, obdélná, segmentově zakončená okna. Nároží presbytáře jsou zkosena. K presbytáři jsou přistavěny z obou stran márnice. Nedávno položená měděná krytina na márnicích byla po krádežích nahrazena plechem. Loď kostela je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Zděnou kruchtu s oratoří v západní části lodi doplnily v 2. polovině 18. století dřevěné kruchty po stranách lodi. Vnitřní zařízení bylo původně bohaté, hlavní oltář zdobil obraz sv. Vavřince, připisovaný Petru Brandlovi. Tabernákl s predelou byly spojeny s bočními brankami, na nichž byly sochy světců (sv. Václav, sv. Florián, sv. Mikuláš a sv. Prokop). Vybavení doplňovala kazatelna se sochou Boha Otce datovaná r. 1792, protějškové oltáře, sošky osmi světců na kruchtě a barokní kamenná křtitelnice. V současné době je vybavení kostela (resp. to, co se zachovalo) uloženo v depozitu. U vstupní brány ve zdi obklopující kostelní areál je umístěno sousoší navštívení Panny Marie. Sokl sousoší nese v kartuši latinský nápis s datem 1757. Sousoší bylo původně umístěno mimo areál kostela u silnice do Děčína, na své místo bylo přemístěno v 2. polovině minulého století (dle svědectví obyvatel domu u kostela)..

let 20. století opraven, v posledních letech však opuštěn a ponechán osudu. Budova silně chátrá, vnitřní zařízení je zřejmě z větší části zničeno (r. 2008)..

Stavitelem byl A. Achciger a údajně i J. B. Santini (jehož účast je velmi nepravděpodobná, vzhledem k strohé stavbě bez dynamizujících prvků). Oltářní obraz byl připisován P. Brandlovi. Barokní sousoší navštívení Panny Marie (1757) stálo původně mimo areál kostela u silnice do Děčína. Na své místo bylo přemístěno v 2. polovině minulého století (dle svědectví obyvatel domu u kostela)..