zámek v Hranicích od jihozápadu
© Jan P. Štěpánek 10/2007
Renesanční dvoupatrový zámek se středním dvorem a zbytky Předzámčí u severního výjezdu ze středověkého městského jádra. Vystavěn na místě gotického hradu, který byl pro výstavbu zámku stržen. Také jeho příklad dokládá obrovský informační přínos každé prováděné rekonstrukce. Za dva roky dosáhl stupeň poznání mnohonásobku dřívějšího stavu a podstatně se změnily předchozí náhledy. Ukázalo se, že ze starších staveb pojmul zámek do své hmoty jen věž městské brány, západní zěď a většinu sklepů. Vlastní architektura zámku odpovídá velkorysosti stavebníků, kteří neváhali strhnout relativně pravidelný renesančně přestavěný hrad. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Severní stranu k Předzámčí uzavírá (a zárověň s nimi propojuje) patrová dvoulodní budova. Původně zcela otevřenou, příčně pětitraktovou halu podpírají v přízemí hladké… číst dále
Předchůdcem zámku byl hrad, který postavili asi páni z Cimburka po obsazení Hranic v roce 1424 a výslovně se vzpomíná roku 1466. Protože se výsledky průzkumů zpracovávají, nelze ho zatím spolehlivě rozlišit od pernštejnského hradu přelomu 15. a 16. století. Ten byl oproti dnešnímu zámku mírně pootočen, předstupoval před městskou hradbu a nejméně ve dvou nárožích měl nakoso postavené věžice. Další dvě byly odkryty v průčelích. Mimo okrouhlé věže byl zjištěn starší nepravidelný věžovitý útvar v SZ rohu. Dvoutraktový palác stál na jihu a zůstaly po něm patrové valeně klenuté sklepy, přičemž jeden má klenbu ve vrcholnici dokonce mírně lomenou. Kvalitu jeho vybavení dokládají nalezené pozdně gotické kachle s figurální a heraldickou výzdobou. Zástavba byla i na severu a krátké východní křídlo ukončovala věž městské brány. Nepravidelný dvůr byl vydlážděn oblázky. Současně se stavbou městské parkánové zdi postavili Pernštejnové… číst dále
|
Přihlášení |
