Hranice

Za dva roky dosáhl stupeň poznání mnohonásobku dřívějšího stavu a podstatně se změnily předchozí náhledy. Ukázalo se, že ze starších staveb pojmul zámek do své hmoty jen věž městské brány, západní zěď a většinu sklepů. Vlastní architektura zámku odpovídá velkorysosti stavebníků, kteří neváhali strhnout relativně pravidelný renesančně přestavěný hrad. Tři dvoupatrová křídla s arkádovými ochozy uzavírají úzký dvůr. Přízemí a patro má arkádu nesenou bosovanými pilíři, ve 2. patře jsou toskánské sloupky. Severní stranu k Předzámčí uzavírá (a zárověň s nimi propojuje) patrová dvoulodní budova. Původně zcela otevřenou, příčně pětitraktovou halu podpírají v přízemí hladké hranolové pilíře s římsovými hlavicemi, v patře toskánské sloupky. Jejich dříky obrácené k nádvoří jsou zdobeny akantovými úponky a postamenty lidskými figurami. Připomínají výzdobu náhrobku Anny Sidonie z Potštejna z roku 1605. Zdá se, že stavbu zámku tímto unikátním architektonickým projevem završil právě její otec Zdeněk Žampach, za nějž byl také roku 1604 dokončen osmiboký nástavec pernštejnské okrouhlé věže. Stejně zakončil věž Zámecké brány u SV rohu, která uzavírala ulici vedoucí z města a byla definitivně stržena roku 1846. Po požáru v roce 1956, který zničil Předzámčí , sloužil zámek potřebám města a dnes v jeho prostorách sídlí městský úřad Hranic..

v 1. patře navštívit Galerii Severní křídlo zámku, kde probíhají různé výstavy. Zámek slouží jako sídlo městského úřadu a v jednotlivých částech jsou kanceláře..

Ten byl oproti dnešnímu zámku mírně pootočen, předstupoval před městskou hradbu a nejméně ve dvou nárožích měl nakoso postavené věžice. Další dvě byly odkryty v průčelích. Mimo okrouhlé věže byl zjištěn starší nepravidelný věžovitý útvar v SZ rohu. Dvoutraktový palác stál na jihu a zůstaly po něm patrové valeně klenuté sklepy, přičemž jeden má klenbu ve vrcholnici dokonce mírně lomenou. Kvalitu jeho vybavení dokládají nalezené pozdně gotické kachle s figurální a heraldickou výzdobou. Zástavba byla i na severu a krátké východní křídlo ukončovala věž městské brány. Nepravidelný dvůr byl vydlážděn oblázky. Současně se stavbou městské parkánové zdi postavili Pernštejnové v místě předzámčí předhradí, z něhož po požáru roku 1956 a odklizení trosek zůstaly jen dvě bašty s klíčovými střílnami a zpustlé sklepy. Od hradu bylo odděleno zámeckým parkánem a obezděným příkopem. Stály v něm konírny a další hospodářské budovy (pivovar). Odborníci se dlouho dohadovali, kdo postavil ony starší tři křídla. Nyní již víme, že to nebyl Jan Kropáč z Nevědomí. V letech 1553-62 nepochybně přestavěl hrad a předhradí. Z této přestavby pocházejí pískovcové články hojně použité ve zdivu zámku. Zničen byl bohužel 22-člený sobor segmentových nástavců s erbovním vývodem rodu kropáčů a jeho ženy Veroniky z Leskovce. Samotný zámek však byl po stržení hradu nově založen asi mezi roky 1581-84 Janem mladším ze Žerotína. Severské vlivy uplatněné i na jiných žerotínských stavbách jsou na arkádách patrné. Okolo roku 1590 pokračoval Jan Jetřich z Kunovic, jenž ho do roku 1594 dostavěl do výše prvého patra. Korinstské polosloupky bohatého edikulového portálu mají obdobu ve výzdobě erbu v Račicích, pocházejícího z roku 1590. Po roce 1595 Zdeněk Žampach vyzdvihl druhé patro a provedl další, již zmíněné práce. Vnitřní dokončování pokračovalo za Václava Mola z Modřelic po roce 1612, kdy klenby řady místností piana nobile (oatra) dostala štukovou výzdobu mimořádných kvalit, místy malovanou. Jeden z použitých motivů lví hlavy se v tomto podlaží objevuje i na styku hřebínků kleneb ochozů. Molovu činnost datuje nástavec hlavního portálu umístěný mezi piniové šišky do roku 1615. Portál je novodobou kopií a volutová křídla nástavce byla i původně osazena obráceně. Za Dietrichštejnů proběhla obnova škod z třicetileté války a dále byla věnována pozornost hospodářské funkci sídla. V 19. století proběhly zabezpečovací úpravy, ale obnovou řady oken se také zasloužily o rehabilitaci původního vzhledu. Zmizela však celá řada staveb, která překážela provozu na císařské silnici procházející městem..

Po roce 1992 byla zanedbaná budova s padesáti pokoji neúspěšně nabízena k prodeji, až nakonec bylo rozhodnuto proměnit ji v nové sídlo městského úřadu. Rekonstrukce proběhla v letech 1996–1998. Zazděné arkády byly znovu otevřeny, nádvoří bylo zastřešeno a celý objekt získal po mnoha desetiletích reprezentativní podobu. Slavnostní otevření zámku se konalo 24. října 1998..