
Zlatá Olešnice (něm. Goldenöls) je nevelká obec, která má jen něco přes 200 obyvatel a je prvně doložena r. 1297. Prochází jí silnice I/16 z Trutnova do Královce a na hraniční přechod do Polska. Ve stejné trase vede i železniční trať 043 do polské pohraniční obce Lubawka, u Zlaté Olešnice však nemá zastávku. Kostel sv. Kateřiny stojí při silnici v severní části obce.
Nad sakristií a kaplí je oratoř. V západním průčelí je barokní portál ze začátku 18. stol., na severní straně dva portály zdobené vejcovcem. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby, zatímco loď dvěma se štukovým zrcadlem. Sakristie, kaple a oratoř jsou sklenuty valenou klenbou s výsečemi, v podvěží je síťová klenba se štukovými hřebínky. Do lodi vede kamenný půlkruhový portál s ostěním. Vnitřní zařízení je empírové z 1. poloviny 19. stol. Kazatelna s rokokovými figurálními reliéfy pochází z 2. poloviny 18. stol. Na dřevěné kruchtě byly kolem r. 1750 postaveny neznámým autorem varhany, které r. 1839 přestavěl Johann Anton Barth (1767-1844), sedlák a varhanář z Dolní Olešnice. V r. 1850 je rozšířil jeho syn Johann Barth (1811-1869). Zachovaly se jen v torzu..
stol. stavebně upravována. Po 2. světové válce a vystěhování německého obyvatelstva silně zchátrala a hrozila jí demolice. Část inventáře byla uložena v depozitářích. K rozsáhlejším rekonstrukcím v novodobé historii došlo až na přelomu tisíciletí. Kostel tehdy dostal nový kabát, střechu a věž byla staticky zajištěna proti zřícení. Z iniciativy několika jednotlivců a Střediska českoněmeckého porozumění Trutnov, za účinné podpory památkových orgánů, zástupců římskokatolické církve a německých rodáků byly v letech 1999 a 2000 získány potřebné prostředky, díky nimž mohla být zabezpečena statika celé stavby a opravena střecha tak, aby byl zmírněn její havarijní stav. V r. 2012 byla obnovena občanská iniciativa a začalo se pracovat na obnově kostela. V témže roce byly na věž kostela instalovány nové hodiny. Starý kůr byl téměř celý napaden dřevomorkou a hrozilo jeho zřícení. V podobném stavu byly i zbytky lavic. Po mnohých jednáních bylo rozhodnuto o rekonstrukci kůru a likvidaci napadeného dřeva. Po zahájení prací se ukázalo, že rozsah napadení je mnohem větší. Kůr je tedy nyní víceméně nový se zachovanými původními prvky. Zachovala se většina zábradlí kůru, torzo varhan a původní sloup se zdobením, který zůstane v kostele vystaven. Pro jeho částečné napadení dřevokaznou houbou nemohl být již umístěn na původní místo. Nově je zde schodiště na kůr. Původní vstup byl totiž z venkovního přístavku, který byl již dříve zbořen. Po mnoha letech se do kostela r. 2019 vrátily původní sochy, které byly uschovány v depozitáři. Poté byly instalovány kostelní lavice pocházející z jednoho moravského kostela. Jedná se o staré, dubové lavice, které kostelu sv. Kateřiny dodaly tu správnou atmosféru. Původní lavice byly totiž bohužel z velké části napadeny dřevomorkou a musely být zlikvidovány. Podařilo se také opravit rozpadající se boční oltáře, instalovat rozvod elektřiny, dokončit výmalbu interiéru a obnovit zdobně malovaný stropní oblouk. Kostel je filiálním ve farnosti Trutnov-Poříčí, pravidelné bohoslužby se tu však nekonají..