Bolkov

Roku 1551 dal Kryštof z Jendorfa rychtáře Chvalečského s dvěma syny jeho na této hoře na tvrzišti kolem lámati. Šimon Hüttel, kronikář Trutnovský, viděl ještě ta tři kola na tvrzišti. Není pochyby, že obdržela tvrzka tato jméno své po Bolkovi, knížeti Svídnickém († r. 1368), ale o osudech jejích není nic známo..

Archeologický výzkum prokázal existenci hradu i v druhé polovině 14. století, a tím se potvrzuje domněnka, že jeho název je možné uvádět nejen v souvislosti s knížetem Bolkem, ale především s Mikulášem Bolzem, hofmistrem svídnické kněžny Anežky (v zástavě svídnických Bolků bylo Trutnovsko v l. 1365–1392). Dnes již neexistující hrad, zničený těžbou v libečském lomu, měl podobu pravidelného oválu o délce 40 a šířce 30 m. Od tělesa ostrožny jej odděloval příčný podkovovitý příkop, za nímž bylo nevelké předhradí, rovněž opevněné valem a příkopem. Vnější ohrazení malého hradu vytvářela 2 m široká kamenná zeď. Zjištěna byla i kruhovitá stavba a do skály zapuštěná čtyřboká stavba. Bohaté byly nálezy železných předmětů, zejména militarií, a keramiky, pocházející ze dvou časových i statigrafických horizontů. Právě tak byly zajištěny dvě stavební fáze. Formou fortifikace lze tento hrad srovnávat s blízkým Rechenburkem i hradem neznámého jména na výběžku Zámeckého kopce mezi Poříčím a Lhotou. S písemných pramenech se o existenci hradu zachovaly pouze dvě nepřímé zprávy. Podle kroniky trutnovského malíře a historiografa Simona Hüttla z konce 16. století byli v místech někdejšího hradu (zde zvaného Polzenstein) r. 1551 lámáni kolem chvalečský rychtář a jeho dva synové. V r. 1794 se pak připomínají zbytky tohoto hradu. Zánik hradu můžeme datovat do konce 14. století, nejpozději do dob bojů husitů a slezských knížat.