Martiněves

Jako panské sídlo byla dále upravována Malovci kolem roku 1663 a ještě později Vchynskými z Vchynic, za nichž byly v jižní části dvora nově vystavěny i budovy kovárny a sýpky. Nad vchodem do sýpky v nádvorním průčelí je podnes osazena kamenná deska s letopočtem 1722 a erbem Vchynských. V katastrální mapě z roku 1840 je bývalé panské sídlo zobrazeno jako obdélná budova s přístavkem přiloženým k jihozápadnímu nároží, tento přístavek se však do dnešních dnů nedochoval. V současné době je patrová budova bývalého sídla ve velmi vážném stavu, zdivo je staticky narušené a bohužel se nedávno propadla střední část valbové střechy, takže zkáza objektu nyní postupuje velice rychle. Je tedy značně nejisté, zda – jak uvádí v Encyklopedii českých tvrzí Jiří Úlovec – bude vůbec možné provést stavební průzkum památky ještě dříve, než zcela zanikne..

Další majitelé z řad šlechty – vladykové ze Mšena – jsou sezením na zdejší tvrzi(?) doloženi na počátku 14. století. Od poloviny téhož století měnilo zboží často majitele a osudy případného panského sídla nejsou blíže známy. Nová tvrz byla v areálu poplužního dvora v Martiněvsi postavena až poté, co statek zakoupil roku 1585 Ladislav Popel z Lobkovic, a je poprvé výslovně doložena roku 1603. V druhé polovině 17. století příslušel statek krátce jako majetek Malovců znovu ke Mšenému, poté byla Martiněves odprodána a po několikerém vystřídání držitelů ji získal roku 1722 rod Vchynských z Vchynic, za nichž došlo k posledním větším stavebním úpravám bývalé tvrze a dvora. Po roce 1765, kdy byla Martiněves připojena ke Zlonicím, přestalo zdejší panské sídlo sloužit svému účelu..