Vígľaš

Jednotlivá křídla po obvodu nádvoří propojoval patrový arkádový ochoz. Z jihu bylo nádvoří uzavřeno pouze hradbou. Ve východním křídle se nacházela většina reprezentačních místností a v jižní části byla kaple, jejíž polygonální kněžiště vystupovalo z obvodu hradu. Interiér kaple byl zaklenut křížovou klenbou a vstup vedl portálem z arkádové chodby. Druhý vchod vedl ze sousedního reprezentativního sálu zaklenutého na střední sloup. Obytné místnosti měly trámové stropy. Celkový důraz sídla byl kladen na obytnou a reprezentativní funkci umožňující pohodlný pobyt krále a jeho družiny během honů. Obrana hradu byla omezena pouze na obvodovou hradbu a příkop na nejpřístupnější jižní straně, kde se snad nacházelo i jednoduché vnější opevnění. To na západě vymezovalo průchozí předhradí. Severně později vznikla věž chránící studnu. V roce 1424 král Zikmund Lucemburský (1368-1437) hrad přepustil své manželce Barboře. Velký význam hradu i v následujících letech dokládají četné královské listiny vydané na Vígľaši. Po smrti krále Zikmunda hrad přešel na jeho dceru Alžbětu, která jej v roce 1440 prodala Reinprechtovi z Ebersdorfu. Poté hrad často střídal majitele. V roce 1530 byl během bojů mezi Ferdinandem I. Habsburským a Janem Zápolským na čas násilně obsazen bratry z Thurnu. V 16. století byl hrad začleněn do linie protitureckého opevnění a jeho obrana byla svěřena do rukou královských kapitánů. V roce 1566 za kapitána Ladislava Zeleméryho bylo původní slabé opevnění zesíleno. V roce 1574 byla započata výstavba pozorovací věže v poloze Bašta na kopci nad hradem, která měla rovněž zabránit obsazení této strategické polohy útočníky. Se stavbou věže rovněž souvisela celková renesanční přestavba hradu pod dozorem italského mistra Bernarda Magna. Při přestavbě byla nejprve v roce 1575 postavena nová branská věž. Již v roce 1577 hrad odolal menšímu tureckému útoku. Na přelomu 16. a 17. bylo zesíleno západní opevnění, v jehož prostoru vznikly i nové hospodářské a kasárenské objekty. V roce 1636 hrad přešel do majetku rodu Csáky. V době stavovských povstání byl hrad poničen. Až v 18. století, kdy hrad vlastnili významní Esterházyové, proběhla barokní obnova. V roce 1781 nitranský biskup Imrich Esterházy nařídil rekonstrukci hradní kaple, která byla rozšířena směrem na jih. Další výrazné úpravy nechal provést v roce 1891 velkostatkář Mikuláš Kis, který hrad koupil v roce 1870. Při úpravách došlo k částečné regotizaci a na hradbách a baštách vzniklo cimbuří. V roce 1918 byl hrad zestátněn a přešel do správy státních lesů. Zkáza hradu přišla v roce 1945, kdy během bojů z velké části vyhořel. V roce 2009 zříceninu od obce koupil soukromý majitel. V roce 2013 byla dokončena rekonstrukce a přestavba na kongresový hotel..