Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).
Sychrov
© Luděk Vláčil 07/2013

Zámek Sychrov leží v malebném kraji Českého ráje, tudíž se okolo nachází řada dalších turistických lákadel. V současné době je Sychrov oblíbeným místem setkání české vlády. Také se zde v hojném počtu pořádají svatební obřady.

28.5. 2002
0.8 min
Ikona Zámek Sychrov je v mnoha ohledech vyjímečný: je krásný, dobře dostupný, příkladně udržovaný, celoročně přístupný... Leží uprostřed krásné přírody nad údolím říčky Mohelky. ...
14.2. 2003, Vladimír Tregl

Automobilisté se k němu snadno dostanou, neboť se nachází blízko rychlostní silnice spojující Prahu s Libercem. Je-li někdo příznivcem železniční dopravy, lze se na zámek dostat i vlakem. Od železniční stanice Sychrov je to k zámku sice do kopce, není to však daleko. Prohlídku zámku je navíc možno spojit s návštěvou některé z kulturních akcí, které se zde v hojném počtu konají, krasná však je i pouhá procházka nádherným parkem, který zámek obklopuje. Návštěvu sychrovského zámku je možno spojit třeba i s prohlídkou veřejnosti přístupných objektů v okolí. Nabízejí se zámky Hrubý Rohozec, Mnichovo Hradiště, Humprecht, z hradů pak Valdštejn, Trosky, Valečov, Kost či Frýdštejn. Pokud se k návštěvě sychrovského zámku rozhodnete, doufám, že jím budete stejně nadšeni jako já..

14.2. 2003 Vladimír Tregl
0.7 min
Ikona Původně od 14. století poplužní dvůr pánů z Kyjova, kerý se po Bílé hoře dostal jako konfiskát do držení Albrechta z Valdštejna. Po 1634 se majitelé panství střídali. ...
28.5. 2002

V letech 1690–93 byl na místě původního dvora postaven barokní zámek. V letech 1740–1820 v držení Valdštejnů, kteří jej spolu se svijanským panstvím prodali rakouskému podmaršálkovi K. A. Rohanovi. Rohanové si vybudovali na Sychrově reprezentační letní sídlo. S přestavbou započal 1821 K. A. Rohan, za jeho nástupců byl zámek i vedlejší budovy vystavěny v novogotickém slohu, s červenou omítkou. Při zámku byl vybudován i rozsáhlý anglický park. V letech 1834–35 zde pobýval francouzský král Karel X., v 70.–90. letech na Sychrov zajížděl A. Dvořák. Sychrov byl v držení Rohanů až do r. 1945, kdy se stal majetkem státu. Od 1948 byl ve správě státní památkové péče.

28.5. 2002
13.5 min
Ikona Na místě dnešního zámku Sychrova bývala od 14. století ves Svojkov s poplužním dvorem, zvaným Sychrov. Svojkov patřil k albrechtickému panství pánů z Kyjova. ...
11.11. 2011, Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984

Ti jej drželi až do Bílé hory, kdy jim byl zkonfiskován; Albrechtice se Svojkovem a dvorem Sychrovem získal Albrecht z Valdštejna. Po jeho smrti v r. 1634 se zde vystřídalo několik majitelů, až je v roce 1669 koupil Vincenc Lamotte z Frintroppu. V l. 1690–1693 si Lamottové na místě původního domu pánů z Kyjova postavili patrový barokní zámek s věží na východní straně, zámeckou kaplí a parkem. Zámek byl nazýván Sychrov. Ves Svojkov, do které Sychrov původně patřil, počátkem 18. století zanikla. V r. 1740 koupil sychrovský zámek František Josef z Valdštejna. Valdštejnové pak drželi Sychrov až do r. 1820, kdy ho spolu se svijanským panstvím prodali rakouskému podmaršálkovi Karlovi Alainovi Rohanovi. Rohanové byli starý francouzský rod, pocházející z Bretaně a nazvaný po svém prvním sídle Rohan v departementu Morbihan. Byla to mocná šlechta, spřízněná s mnoha evropskými vladařskými rody. Po Velké francouzské revoluci odešli někteří členové tohoto rodu do Lotrinska, kde měli své državy. Počátkem 19. století však o tyto statky přišli a přesídlili do Čech, které se staly natrvalo jejich novým domovem. Knížata Rohanové byli rozvětveni na několik rodových linií: Rohan-Soubise, Rohan-Gié, Rohan-Polduc, Rohan-Chabot, Rohan-Guémenée a Rohan-Rochefort; poslední dvě větve se později spojily a vytvářely linii Rohan-Guémenée-Rochefort. Pro dějiny sychrovského zámku má význam především linie Rohan-Guémenée a Rohan-Rochefort. Z celé řady příslušníků těchto linií je nejznámější Hercule Rohan (1568–1654) a jeho dcera, vévodkyně Marie de Chevreuse (1600–1679), která pro své intriky vůči králi Ludvíku XIII. a zejména vůči kardinálu Richelieuovi byla nucena žít většinou ve vyhnanství. Herculův vnuk Louis, zvaný též chevalier de Rohan (1635–1674), skončil pro svoje zrádné chování ve válce s Holandskem na popravišti. Dále je znám hugenotský vojevůdce Jindřich Rohan (1579 až 1638). Kardinál princ Louis René Eduard (1734–1803) byl v l.1772 až 1774 mimořádným vyslancem ve Vídni. Známou náhrdelníkovou aférou však na sebe uvalil nepřízeň rakouského i francouzského dvora. Jednalo se o náhrdelník z jemně cizelovaného zlata, zdobený 2842 karáty nejkrásnějších modrobílých diamantů, který zhotovili dvorní klenotníci Charles August Bähmer a Paul Bassenge. Původně byl určen pro madame Dubarry, avšak smrt Ludvíka XV. tomu zabránila. Klenotníci se proto domnívali, že jeho nástupce Ludvík XVI. dá náhrdelník své ženě Marii Antoinettě, avšak neutěšený stav královské pokladny tuto koupi nedovoloval. Této situace využila Jeanne de Valois Saint Remy, hraběnka de La Motte, která vypracovala plán, jak se prostřednictvím záruky prince Rohana vůči klenotníkům zmocnit náhrdelníku. Předstírala silný vliv na královnu a Rohan uvěřil. V únoru 1785 vyzval klenotníky, aby šperk přinesli do jeho paláce, a tam jim současně odevzdal smlouvu s přesně stanovenými podmínkami splacení. Šperk předal domnělému "královninu vyslanci". Druhý den nato Jeanne a její společníci náhrdelník rozebrali a několik diamantů prodali. Podvod byl odhalen, když klenotníci žádali své peníze. Bylo nutno informovat krále a královnu. Ludvík XVI. žádal přísné potrestání viníků. Kardinál Rohan byl 15. srpna 1785 na rozkaz krále zatčen ihned po slavnostní mši ve Versailles a uvězněn v Bastille, avšak na přímluvu své rodiny a z rozhodnutí parlamentu byl nakonec v květnu 1786 propuštěn. Žil potom v ústraní a splácel dluh, který jeho rodina s konečnou platností vyrovnala až počátkem 19. století. Hlavní viníci byli potrestáni ztrátou veškerého majetku, Jeanne de La Motte ještě k mrskání a vypálení znamení zlodějky a k doživotnímu vězení, ze kterého se jí v r. 1787 podařilo uprchnout. Jindřich Louis Marie Rohan (1745–1809) společně se svými syny Karlem Alainem, Ludvíkem Mériadekem Viktorem a Juliem Armandem byli prvními Rohany, kteří se usídlili v Čechách. Císař František I. uznal Jindřicha Louise Marie za rakouského knížete se všemi předcházejícími tituly a právy. Jeho syn Julius Armand (1768–1836) měl za manželku kněžnu Kateřinu Zaháňskou. Další syn, Ludvík Mériadec Viktor, koupil v r. 1806 od hraběte Josefa Desfourse-Walderode za 412 000 zlatých panství Řepín, na kterém zpočátku žila mladší větev Rohan-Guémenée. Avšak v r. 1876 Arthur Rohan toto panství prodal tereziánské akademii ve Vídni a mladší rohanská větev potom žila na panství Choustník na Soběslavsku. Karel Alain Rohan (1764–1836) byl zakladatelem sychrovské linie. Vlastnil Sychrov a postupně získával i další statky (Svijany, Lomnici nad Popelkou, Semily, Starý Dub; Český Dub získal jeho nástupce Kamil Rohan). Za Karla Alaina Rohana bylo také započato s přestavbou sychrovského zámku, který nestačil knížecím potřebám. Již rok po koupi Sychrova dal Karel Alain odstranit zámeckou věž, kterou v r. 1804 poškodil blesk. V dalším roce zvýšil východní křídlo na dvě patra a rozšířil je po obou stranách křídly. O několik let později (1834) bylo přistavěno k západnímu křídlu koníren jedno patro. Na toto křídlo navazovala stejně dlouhá křídla tzv. Bertina zámku a galérie. Celý objekt tak získal tvar uzavřeného čtverhranu, který vytvářel zámecké nádvoří o rozměrech 28x23 m. Po smrtí Karla Alaina Rohana se stala dědičkou jeho dcera Berta (1782–1841), provdaná za svého strýce Viktora Louise Mériadeka Rohana (1766–1846). Jelikož jejich manželství zůstalo bezdětné, ujal se v r. 1841 správy rohanského majetku její synovec Kamil Josef Idesbald Rohan-Rochefort, kterého adoptoval jeho strýc Julius Armand Rohan-Guémenée, čímž získal i titul Rohan-Guémenée. Kníže Kamil Rohan (1800–1892), známá postava v kruzích české šlechty, pokračoval v přestavbě sídla a dal mu jeho dnešní podobu. Stavební práce probíhaly v l. 1847–1849, kdy byla severní část zámku přestavěna v romantické gotice. Od r. 1851 se ujal vedení přestavby zámku knížecí architekt Josef Pravot (1837–1883), jehož otec přišel s Rohany z Francie a oženil se s Češkou. V r. 1852 započala přestavba zahradní části zámku. Na její úpravu se zachovaly dva návrhy: první pochází od Františka Bayera, druhý od Bernarda Gruebera. V Bayerově návrhu se již objevuje velké představené schodiště a zámek měl mít jednu hranolovou věž. Sychrovskému pánu se více líbil návrh Bernarda Gruebera, který rovněž navrhoval představené schodiště. Nově bylo řešeno průčelí kaple a navrhovány dvě věže. Konečnou podobu zahradní části zámku však dal domácí stavitel Josef Pruvot. Dílem Grueberovým je pouze zámecká kaple. Zahradní průčelí je dvoupatrové se třemi rizality. Postranní rizality mají kamenné balkóny; prostřední rizalit nad průjezdem má terasu vedoucí do prvního patra, ke kterému vede volné zdobené schodiště. Jižní strana zahradního průčelí je ukončena kaplí a čtverhrannou věží s terasou, zvanou Rohanská. Druhá věž, válcová s ochozem, zvaná Bretaňská, je na severním boku průčelí. Zbývající dvě nároží zámeckého nádvoří byla ještě zdobena menšími věžemi. Novinkou bylo také otevření nového vchodu do zámku z parku. V l. 1856–1862 vznikla na místě původní barokní kaple Lamottů kaple nová. Celý zámek, jakož i vedlejší budovy byly vystavěny v novogotickém slohu, s červenou omítkou. Nádvoří zámku, které je dlážděno bílými a černými kostkami, zdobí studna s železným kováním. Trakty na nádvoří, ve kterých byly byty panských úředníků, jsou zdobeny erby Rohanů a spřízněných rodů. Na omítku je maloval Vilém Kandler. Přestavba zámku je ponejvíce dílem domácích umělců. S Josefem Pruvotem, který byl pověřen vedením stavebních úprav, spolupracoval kameník Vincenc Smolík z Radimovic a truhlář Jan König. Vnitřní výzdobu zámku prováděl podle předloh G. G. Ungewittera a podle návrhů Josefa Pravota a svých vlastních řezbář Petr Bušek se synem Dominikem a čalouník Ludvík Grein. Řezbář Petr Bušek (1824—1894) pocházel z pražské řezbářské rodiny. V r. 1856 ho získal kníže Kamil Rohan pro řezbářské práce na svém sídle na Sychrově. K tomu účelu mu zařídil v nedaleké obci Husa v čp. 18 byt s dílnou, ve které později pracoval Petr Bušek se svým synem Dominikem. Z jeho dílny pochází nádherně vyřezávaný strop jídelního sálu podle návrhů Josefa Pravota. Nábytek, vesměs v novogotickém slohu, vznikl částečně podle návrhů architekta Ungewittera, ale z větší části jsou to návrhy samotného Petra Buška. Překrásně vyřezávané stropy mají i ostatní místnosti. Na výzdobě zámku se významně podíleli i pražští sochaři a malíři Emanuel Max, Jan Zachariáš Quast, Eduard Veselý, Vilém Kandler ze známé chrastavské malířské rodiny, Josef Kamil Böhm a další. Z dílny Josefa Kamila Böhma pocházejí čtyři sochy tesané z pískovce, které představují Bertranda de Queslin, Oliviera de Clisson, maršála Pierra Rohana (1453–1513), zakladatele linie Rohan-Gié, a Jeana de Montauban, slavné předky rohanského domu. Mramorová socha slavného hugenotského vojevůdce Jindřicha Rohana, prince de Leon (1579 až 1638), vítěze nad Rakušany a Španěly, z dílny Emanuela Maxe, je umístěna ve vstupní místnosti s dřevěným vyřezávaným schodištěm s lucernami. V oknech jsou mramorové busty Rohanů z 18. a první poloviny 19. století. Na stěnách podle schodiště a na všech chodbách visí přes 200 umělecky velmi cenných olejomaleb předků starobylého rodu a francouzských králů. Mezi obrazy, které byly dovezeny většinou z Francie, je mnoho originálů ze 17.–19. století. V reprezentačních místnostech jsou vzácné umělecké památky, dílo českých umělců. Zámecká knihovna, která je umístěna v původních a překrásně vyřezávaných skříních, soustřeďuje na 7000 svazků především francouzské historické literatury a beletrie. Zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie je zachována v původním stavu z r. 1862. Do sedmi oken jsou zasazeny malby Jana Zachariáše Quasta, který tu podle náčrtů E. Engertha z Vídně mistrně zobrazil výjevy ze života Panny Marie. Nábytek jemné řezbářské práce zhotovili Petr a Dominik Buškové. V kapli je rovněž umístěna mramorová socha vojevůdce křižáků Gottfrieda z Bouillonu (1060–1100) od Emanuela Maxe. Kropenka je z obrovské mořské mušle. Kazatelnu navrhl František Vordren, věčná lampa je dílem J. Mencla z Prahy. Oltář, který byl postaven kolem r. 1890, je z mramoru a pochází od Karla Víska. Předsíň zámecké kaple byla v r. 1966 upravena na svatební síň. Zámek Sychrov je nerozlučně spojen se jménem velkého českého hudebního skladatele Antonína Dvořáka, na jehož památku zde bylo vybudováno v r. 1952 malé muzeum. Antonín Dvořák zajížděl na zámek za svým přítelem Aloisem Göblem, který byl patronátním komisařem na Sychrově. Dvořákovy pobyty na Sychrově spadají převážně do období l. 1877–1880, 1892 a 1896. Na zámek přijížděl obvykle v prvních dnech září, kdy se každoročně konala na Sychrově slavná pouť, při které býval povolen vstup do zámecké zahrady, jinak pro veřejnost nepřístupné. Dvořákovu tvůrčí činnost na sychrovském zámku připomíná několik skladeb. Pro svého hostitele Aloise Göbla, který byl výborným zpěvákem a hudebníkem, napsal několik menších chrámových skladeb, které společně přednesli v zámecké kapli. Antonín Dvořák byl rovněž čestným členem Zpěváckého spolku v Turnově, jehož byl Alois Göbel činným členem. Při příležitosti oslav 110. výročí narození Antonína Dvořáka byla v r. 1951 odhalena na nároží levého křidla zámku pamětní deska. Z popudu Zpěváckého spolku v Turnově jsou každoročně pořádány přehlídky Dvořákovy tvorby, známé pod jménem Dvořákův Turnov a Sychrov, na kterých vystupují naši přední umělci a hudební soubory. K sychrovskému zámku patří také anglický park o rozloze 23 hektarů. Byl založen po r. 1820 Karlem Alainem Rohanem, ale největšího rozkvětu dosáhl za Kamila Rohana, který do parku svezl vzácné dřeviny z různých koutů světa. Jeho správou byli pověřeni čeští zahradníci Vojtěch Mašek a Vincenc Zakouřil. V soupisech z l.1879–1880 je uváděno přes 300 druhů jehličnatých stromů a přes 1500 druhů a forem stromů listnatých. Cizokrajné rostliny, především vzácné orchideje, byly pěstovány ve sklenících. Voda byla čerpána z Mohelky do vlastní vodárny poblíž oranžérie, odkud se rozváděla do parku nejen k zavlažování, ale též k napájení několika bazénků, vodotrysků a umělého potoka. Časem byla vodárna zrušena, protože čerpání vody z Mohelky bylo příliš nákladné. Při vybudování parku pamatoval jeho zakladatel i na půvabné vyhlídky. Pro pohodlí uživatelů parku byla zřízena odpočívadla, která byla ukázkou umělecké práce kamenické a kovodělné. Na park navazovala obora s vysokou zvěří, která se rozkládala po okolních svazích a v údolí Mohelky. U vchodu do obory byla postavena umělá zřícenina, tzv. Arthurův hrad. Za Kamilova nástupce, knížete Alaina Rohana (1853–1914), byla plocha parku poněkud zmenšena, protože nebylo dost finančních prostředků na její udržování. Osou parku je široká cesta přerušená dvěma bazénky s vodotrysky, která směřuje od hlavního zahradního průčelí zámku k oranžérii. Napravo do zámku vede alej mohutných dubů, na kterou navazuje lipová alej, zvaná Rohanka, směřující k liberecké silnici. Rohanové si na Sychrově vybudovali opravdu reprezentační sídlo, hodné starého, významného knížecího rodu. V letech 1834–1835 v jeho zdech pobýval bývalý francouzský král Karel X. s vévodou z Angoulême a vévodou z Bordeaux. Rohanové, kteří byli několikrát vyzýváni k návratu do Francie, zůstali věrni svému novému domovu. Po Kamilovi, jehož manželství s Adelheidou z Löwensteinu zůstalo bezdětné, se stal sychrovským pánem jeho synovec Alain Rohan. Po něm převzal správu syn JUDr. Alain Rohan (* 1893). Rohanové drželi zámek až do r. 1945, kdy se stal majetkem státu. Od r. 1948 byl Sychrov ve správě Státní památkové péče..

11.11. 2011 Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III., Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984

Půdorys místa


Komentáře

Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Sychrov

Místa v okolí

 Arthurův hrad
 sychrovský viadukt
 Vrchovina u Sychrova
 Albrechtice
 Vlastibořice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Prokopa
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Malý Rohozec
 hřbitovní kaple
 Bartošova pec
 kaple sv. Václava
 boží muka
 Hrubý Rohozec
 smírčí kříž
 kříž
 Dolánky
 Svijany
 Drábovna
 Frýdštejn
 kaple Panny Marie
 synagoga
 městská spořitelna
 Husův sbor
 kostel sv. Mikuláše
 Dlaskův statek
 radnice
 židovský hřbitov
 kaple
 Kopanina
 Bažantnice
 Vranov-Pantheon
 Zbirohy
 Boučkův statek
 Kozlov
 Husův sbor
 městský špitál
 mariánský sloup
 radnice
 Blaschkeho vila
 Schmittův zámek
 kaple sv. Vavřince
 Hlavatice
 Malá Skála
 kaple
 Besedické skály
 Rašovka
 kaplička
 Loukovec
 Valdštejn
 Postojna
 Kavčiny
 kostel sv. Vavřince
 Císařský kámen
 Klokočský hrádek
 Čertova ruka
 Kurovodice
 Rotštejn
 kaple
 Staré Hrady
 Dubecko
 Radeč
 kaple
 Hamštejn
 Mazova horka
 most přes Jizeru
 Skalákovna
 Zásadka
 lázně Sedmihorky
 Petřín
 Drábské světničky
 Mužský
 Belvín
 Hrada
 Píčův statek
 Adamovo lože
 kostel sv. Jiří
 Mariánská vyhlídka
 Klamorna
 kaple sv. Anny
 socha sv. Prokopa
 Hynšta
 Čertova zeď
 trojiční sloup
 kostel sv. Josefa
 kaplička sv. Anny
 Kittelův dům (Burk)
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Vratislavická kyselka
 sokolovna
 kostel sv. Anny
 fara
 spořitelna
 kostel sv. Mikuláše
 Řezníčkova vila
 hlavní pošta
 městské divadlo
 stará radnice
 Železný Brod - VPZ
 Neysseburg
 nová radnice
 Obětní kámen
 galerie Belveder
 výklenková kaplička
 kaple
 Nad Prosečí
 Kozákov
 vodní nádrž Mšeno
 Komárovský rybník
 Valečov
 Pekařova brána
 kostel sv. Bonifáce
 Hrad u Malé Lhoty
 Mnichovo Hradiště
 Ještěd
 Křída
 kostel sv. Vavřince
 Černá Studnice
 radnice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Víta
 mohyla letců
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 2
 Dobrá Voda 1
 Nisanka
 pramen Nisy
 panský dvůr Zájezd
 Lázně Kundratice
 hradní pivovar
 Kost
 kostel sv. Václava
 Kněžmost
 radnice
 výklenková kaple
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Jakuba
 Lhotice
 kaple sv. Josefa
 Trosky
 Nebákov
 mariánský sloup
 radnice
 socha sv. Václava
 automobilka Kaipan
 kaple sv. Trojice
 Chrastná
 skalní město Apolena
 Bramberk
 Smržovka
 Finkův kámen
 železniční most
 Maníkovice
 Pařízek
 výklenková kaplička
 kostel sv. Maxmiliána
 Solvayův lom
 Krkavčí skály
 Fanterova skála
 Špička
 kaple sv. Kryštofa
 Tanvaldský Špičák
 sloup jezuity Burnatia
Kontaktní informace
Státní zámek Sychrov
463 44 Sychrov
Tel: 482 416 011
http://www.zamek-sychrov.cz
sychrov@liberec.npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 485
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 2.10.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama