Původně románský kostel s věží, postavený Ctiborem ze Svojšína. Dostavěn byl v r. 1158, v 17. stol.barokně přestavěn. R. 1713 vypukl požár, zničeny interiéry. V r. 1750 postavena chodba propojující kostel ze zámkem. V r. 1912 proběhla renovace interiérů. V l. 2004-2009 proběhla rekonstrukce kostela.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na kostel
© Petr Nožička 09/2013
Kostel je dnes obdélná stavba polygonálním závěrem a zachovanou románskou neomítnutou věží s barokní kopulí. Severní původní stěna kostela nenavazuje přímo na věž kostela, ale je o necelý metr posunuta k severu. V přízemí věže je čtvercová klenutá místnost se středovým sloupem s patkou. Věž v prvním patře navazuje tribunou na vnitřní prostor kostela, v horních partiích na jihu s jednou řadou (druhá zanikla s barokní přestavbou), na ostatních stranách dvěma řadami sdružených oken, která osvětlovala třetí a čtvrté patro věže. V JV části věže, dnes v úrovni pod střechou, je reliéf s korunou, sluncem a měsícem. Na východní straně věže v podstřeší lodi jsou dodnes patrné stopy po románském západním štítu lodi. Vedle věže předsíň valeně klenutá na vnějšek otevřená, nad ní je kruchta. Při přestavbě v 17. století byla severní zeď prodloužena a jižní zeď a apsida byly zbořeny. Materiál z nich byl sekundárně použit na stavbu nové barokní budovy kostela. Barokní loď kostela je plochostropá, polygonální presbytář valeně klenutý, dokonala obklopená úzkým ochozem i v patře otevřeným polokruhovými oblouky, při ochozu sakristie a oratoř. Zařízení kostela je barokní.
Petr Nožička, čerpáno z: Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Nakladatelství Brána, Praha 2014, Průzkumy památek XVIII 1/2011, Umělecké památky Čech 3., Emanuel Poche a kol., Academia 1980, 27.7. 2017
historie

Kostel ve Svojšíně byl postavený pány ze Svojšína, dle vzhledu jeho románské věže byl vystaven někdy kolem roku 1150, což potvrzuje i dendrochronologický průzkum, kdy stromy použité na stavbu byly pokáceny v zimě roku 1149. V roce 1175 se uvádí Oldřich a Beneda, synové Ctiborovi. Jde pravděpodobně o stejného Ctibora, který byl královský komorník krále Vladislava II. Ctibor bez přídomku, je uváděn v roce 1165 jako svědek na donační listině krále Vladislava II. Waldassenskému klášteru. Je víc než pravděpodobné, že jde o otce Oldřicha a Benedy a zároveň byl donátorem stavby kostela. V souvislosti s Ctiborem je ještě potřeba zmínit reliéf v jihovýchodním nároží věže. Jsou na něm symboly půlměsíce a slunce (obvyklé symboly na scénách ukřižování) a královská koruna, podobná královské koruně Vladislava II. (viz. podoba na denáru), který byl korunován v roce 1158, což by mohlo znamenat, že věž byla dostavena až…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z: Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Nakladatelství Brána, Praha 2014, Průzkumy památek XVIII 1/2011, 6.12. 2016

Půdorys místa

půdorys kostela v úrovni přízemí, černě dochované románské zdivo, křížkovaně doplněn půdorys románské fáze
© Milena Hauserová - Karel Nováček - Martin Čechura - Milan Falta: Románský kostel sv. Petra a Pavla ve Svojšíně. Průzkumy památek XVIII/2011/1, Národní památkový ústav, Praha 2011
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Svojšín

Místa v okolí

 Svojšín
 Svojšín
 Šontál
 Ošelín
 Černošín
 Volfštejn
 kostel sv. Jiří
 Slavice
 kostel sv. Vavřince
 Husitská bašta
 Mostní brána
 štola Svatá Anna
 Stříbro – MPZ
 brána do sadu
 Koubkova brána
 Lhota
 štola Svatá Barbora
 kostel sv. Petra
 Prokopská štola
 mariánský sloup
 kostel sv. Jakuba
 Třebel
 Cebiv
 Očín
 Žďár
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 Kořen
 Kořen
 synagoga
 Loreta
 Bor u Tachova
 kostel sv. Mikuláše
 Sulislav
 Prostiboř
 Gutštejn
 Bavůrkův kříž
 Daňkov
 Švamberk
 Trpísty
 židovský hřbitov
 Sviňomazský hrádek
 Alfrédov
 Český mlýn
 Milkov
 Bezemín
 Hradištský vrch
 kostel sv. Barbory
 Šipín
 kaple Panny Marie
 Lhotka
 kostel sv. Mikuláše
 Tisová
 Dolní Polžice
 židovský hřbitov
 Nedražice
 Falštejn
 Krukanice
 Bohušův vrch
 kostel sv. Mikuláše
 Stráž
 Planá
 Chodová Planá
 Chodová Planá
 Chodová Planá
 Hradec u Stoda
Základní informace místa
ID místa: 12732
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 20.8.2018
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama