Celkový pohled na kostel
© Petr Nožička 09/2013
Kostel je dnes obdélná stavba polygonálním závěrem a zachovanou románskou neomítnutou věží s barokní kopulí. Severní původní stěna kostela nenavazuje přímo na věž kostela, ale je o necelý metr posunuta k severu. V přízemí věže je čtvercová klenutá místnost se středovým sloupem s patkou. Věž v prvním patře navazuje tribunou na vnitřní prostor kostela, v horních partiích na jihu s jednou řadou (druhá zanikla s barokní přestavbou), na ostatních stranách dvěma řadami sdružených oken, která osvětlovala třetí a čtvrté patro věže. V JV části věže, dnes v úrovni pod střechou, je reliéf s korunou, sluncem a měsícem. Na východní straně věže v podstřeší lodi jsou dodnes patrné stopy po románském západním štítu lodi. Vedle věže předsíň valeně klenutá na vnějšek otevřená, nad ní je kruchta.
Při přestavbě v 17. století byla severní zeď prodloužena a jižní zeď a apsida byly zbořeny. Materiál z nich byl sekundárně použit na stavbu nové barokní budovy kostela. Barokní loď kostela je plochostropá, polygonální presbytář valeně klenutý, dokonala obklopená úzkým ochozem i v patře otevřeným polokruhovými oblouky, při ochozu sakristie a oratoř. Zařízení kostela je barokní.
Kostel ve Svojšíně byl postavený pány ze Svojšína, dle vzhledu jeho románské věže byl vystaven někdy kolem roku 1150, což potvrzuje i dendrochronologický průzkum, kdy stromy použité na stavbu byly pokáceny v zimě roku 1149. V roce 1175 se uvádí Oldřich a Beneda, synové Ctiborovi. Jde pravděpodobně o stejného Ctibora, který byl královský komorník krále Vladislava II. Ctibor bez přídomku, je uváděn v roce 1165 jako svědek na donační listině krále Vladislava II. ...Waldassenskému klášteru. Je víc než pravděpodobné, že jde o otce Oldřicha a Benedy a zároveň byl donátorem stavby kostela. V souvislosti s Ctiborem je ještě potřeba zmínit reliéf v jihovýchodním nároží věže. Jsou na něm symboly půlměsíce a slunce (obvyklé symboly na scénách ukřižování) a královská koruna, podobná královské koruně Vladislava II. (viz. podoba na denáru), který byl korunován v roce 1158, což by mohlo znamenat, že věž byla dostavena až v roce 1158. Od roku 1355 se kostel uvádí jako farní. V 17. století radikálně barokně zvětšen a přestavěn, byla zanechána pouze severní stěna a románská věž, jejíž střecha byla nahrazena barokní kupolí. V roce 1713 vypukl požár a bylo zničeno vnitřní vybavení a listiny týkající se kostela. Kolem roku 1750 byl zámkem s kostelem propojen chodbou na oratoř. Přibližně ve stejné době byla postavena nová fara a zrušen hřbitov. V druhé polovině 16. století Svojšín vyženili Příchovští z Příchovic. Členem tohoto rodu byl pozdější pražský arcibiskup Antonín Petr, který se ve Svojšíně narodil a na jeho popud se v roce 1781 stává svojšínský kostel děkanským, kterým zůstává dodnes. V roce 1912 proběhla renovace interiérů. V letech 2004 - 2009 proběhla celková rekonstrukce kostela, včetně omítnutí do té doby neomítnuté severní románské zdi.
