
Malé město Stárkov (německy Starkstadt) leží pod Jestřebími horami asi 18 km severně od Náchoda. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o Stárkovu pochází z roku 1321 a roku 1528 je prvně zmíněn jako město. Status města mu byl vrácen roku 2007. Společně se čtyřmi připojenými vesnicemi má přibližně 630 obyvatel.
Kostel sv. Josefa Pěstouna stojí na návrší západně od centra města a vede k němu kamenné schodiště.
Současný barokní kostel, zasvěcený sv. Josefovi, byl postaven v letech 1654–1662. Postavil ho místní stavitel Bohuslav Ungrád s polírem Janem Pataušem. V roce 1668 byl kostel poškozen požárem a tehdejší farář Zachariáš Ruther nechal zesílit stavbu opěrnými pilíři. Pozdně barokní věž byla přistavěna z východní strany roku 1779. Z boku kostela jsou vsazeny náhrobní kameny Čertorejských z Čertorej. Uvnitř kostela je jejich rodová hrobka. Současný kostel je raně barokní obdélná protáhlá jednolodní stavba s půlkruhově zakončeným presbytářem, s oratořemi po stranách a sakristií v ose. Věž byla dodatečně přistavěna k východnímu průčelí. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou, loď je kryta zrcadlovým stropem. Vnitřní zařízení je vesměs barokní z 18. století. Tvoří ho hlavní oltář se sochami sv. Josefa a Jana Křtitele, boční oltáře s obrazy od A. Fiedlera z roku 1881, kazatelna s figurálními reliéfy a křtitelnice. Varhany pro kostel zhotovil roku 1859 Johann Barth (1811-1869) z Pilníkova. Kostel sv. Josefa Pěstouna ve Stárkově je filiálním v římskokatolické farnosti Hronov s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka. Západně za kostelem stojí hřbitovní kaple, která je hrobkou Kaiserštejnů, a dále za ní se nachází hřbitov. Před schodištěm u hlavního vstupu do kostela stojí pilíř se sochou Ukřižování. Před kostelem je dřevěná roubená patrová fara připomínaná roku 1581. Fara i socha jsou památkově chráněny..