
Zámek se nachází v centru města Mirošov při křižovatce silnice II/117 ze Spáleného Poříčí na Dobřív a silnice na Rokycany v soukromém oploceném areálu. Mimo návštěvní dny jej můžete zhlédnout pouze v místech přerušení vysoké zdi. Původně zde stála renesanční tvrz z konce 16. stol. V 1. polovině 18. stol. zde byl postaven zámek podle plánů plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího, který je autorem projektů zámku v Dolní Lukavici, Nebílovech, Příchovicích, Radnicích či v Týnci u Klatov. Ten se rozhodl včlenit tvrz do nového zámku a přistavět k ní jihovýchodní křídlo a celý objekt získal půdorys ve tvaru písmene L. Vznikl barokní zámek s ústředním oválným sálem a mansardovou střechou s hodinami a malou věžičkou. Je vysoce pravděpodobné, že zámek nebyl zcela dostavěn a měl mít ještě jižní křídlo. Stavebníkovi Janu Antonínu Vratislavovi z Mitrovic však s největší pravděpodobností došly… číst dále
Ves Mirošov je zmiňována poprvé r. 1366. V roce 1550 prodal Volf z Vřeskovic mirošovské panství Floriánovi Gryspekovi z Grysbachu. Tento politik a rádce Ferdinanda I. zemřel roku 1588 a jeho majetek byl rozdělen mezi 7 synů. Mirošov zdědil jeho syn Ferdinand Gryspek, který je považován za zakladatele zdejšího panského sídla. Stavba snad byla dokončena někdy před rokem 1594 a jednalo se o jednopatrový renesanční objekt obdélníkového půdorysu. Ferdinand Gryspek zemřel roku 1606 a panství přešlo do majetku jeho bratra Blažeje, který panství s tvrzí roku 1616 prodal Adamovi Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1624 zemřel, Mirošov přešel do majetku rodu Boryňů ze Lhoty. Protože se však Marie Magdaléna Boryňová ze Lhoty provdala za Diviše Františka Vratislava z Mitrovic, zámek se vrátil zpět do držení rodu Vratislavů. Později jej vlastnil jeho syn Adam František a po něm jeho vnuk Jan Antonín Vratislav z Mitrovic, který se… číst dále