
Zámek je možné navštívit za účelem prohlídky, svatebního obřadu a dalších společenských akcí. Prohlídky zámku pro veřejnost jsou možné pro předem objednané skupiny (min. 10 osob), viz kontakt.
Původně zde stála renesanční tvrz z konce 16. stol. V 1. polovině 18. stol. zde byl postaven zámek podle plánů plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího, který je autorem projektů zámku v Dolní Lukavici, Nebílovech, Příchovicích, Radnicích či v Týnci u Klatov. Ten se rozhodl včlenit tvrz do nového zámku a přistavět k ní jihovýchodní křídlo a celý objekt získal půdorys ve tvaru písmene L. Vznikl barokní zámek s ústředním oválným sálem a mansardovou střechou s hodinami a malou věžičkou. Je vysoce pravděpodobné, že zámek nebyl zcela dostavěn a měl mít ještě jižní křídlo. Stavebníkovi Janu Antonínu Vratislavovi z Mitrovic však s největší pravděpodobností došly peníze. Jeho erb spolu s erbem jeho manželky se dochoval nad hlavním vstupem.
Mirošov zdědil jeho syn Ferdinand Gryspek, který je považován za zakladatele zdejšího panského sídla. Stavba snad byla dokončena někdy před rokem 1594 a jednalo se o jednopatrový renesanční objekt obdélníkového půdorysu. Ferdinand Gryspek zemřel roku 1606 a panství přešlo do majetku jeho bratra Blažeje, který panství s tvrzí roku 1616 prodal Adamovi Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1624 zemřel, Mirošov přešel do majetku rodu Boryňů ze Lhoty. Protože se však Marie Magdaléna Boryňová ze Lhoty provdala za Diviše Františka Vratislava z Mitrovic, zámek se vrátil zpět do držení rodu Vratislavů. Později jej vlastnil jeho syn Adam František a po něm jeho vnuk Jan Antonín Vratislav z Mitrovic, který se v roce 1701 stal hrabětem a v letech 1719-1723 nechal postavit dnešní zámek. Stavba jej však natolik zadlužila, že již v roce 1723 byla na jeho majetek uvalena nucená správa. Zámek získala císařská dvorská komora a později se majitelé střídali, až jej v roce 1939 koupil právník Ladislav Karel Feierabend. V průběhu války a po válce již zámek čekal klasický osud panských sídel. Po znárodnění patřil do majetku místního státního statku a byl různě využíván. V rámci restitucí po roce 1990 získala zámek dědička bývalého majitele, dcera JUDr. L. Feierabenda, paní Hana Ludikarová, která zpřístupnila po rekonstrukci pro veřejnost hlavní křídlo zámku. Mirošov byl r. 1960 povýšen na město.