Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.
Hlavní obrázek místa
místo, kde stávala synagoga
© Milan Caha 07/2008
První zmínky o přítomnosti Židů ve Štěnovicích pocházejí ze 16. století, pravděpodobně však zde byla židovská komunita už ve 2. polovině 15. století. Nejstarší židovské domky stály v dnešní ulici Na Šancích (dnešní čp. 101–110 jsou již v 17. a 18.století). V r. 1809 zde žilo 9 židovských rodin, nejvíce Židů – 100 osob – zde žilo v r. 1848. V r. 1900 se k židovství hlásilo jen 48 lidí a v r. 1930 již jen 11. O synagoze neexistují žádné přímé zprávy, víme že musela existovat v r. 1838, neboť je zachycena na prvních katastrálních mapách. Zbořena byla po r. 1950. Synagoga stávala v těsném sousedství domu čp. 107 v ulici Na Potocích, plot pozemku kopíruje obrysy zbořené synagogy. Dům čp. 107 byl sídlem rabína a školy (cheder). Cheder v budově fungoval od 2. poloviny 18. století do r. 1905.
Milan Caha (Zdroj: B.Rozkošná, P. Jakubec, Židovské památky Čech, Nakladatelství Era, 2004), 16.7. 2008

Komentáře

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ), Štěnovice

Místa v okolí

 židovský hřbitov
 Štěnovice
 Džbánek
 Radyně
 Litice
 Nebílovy
 Tyršův most
 Netunice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Vavřince
 Stará Plzeň
 kostel sv. Vojtěcha
 kostel sv. Mikuláše
 Šťáhlavy
 kaple U Ježíška
 Chlumčany
 Korandův dům
 židovský hřbitov
 Západočeské muzeum
 městské opevnění
 Betlémská kaple
 Gerlachovský dům
 masné krámy
 mariánský sloup
 radnice
 Černá věž
 kostel sv. Víta
 Velká synagoga
 Pivovarské muzeum
 Císařský dům
 kamenný most
 boží muka
 Dolní Lukavice
 Kozel
 Vlčtejn
 Nezvěstice
 Kunčin Hrádek
 kostel sv. Jiří
 Řenče
 Pokonice
 Červený Hrádek
 kostel sv. Vavřince
 Žákava
 Radčice
 Čertova Kazatelna
 Chlum u Plzně
 Neslívy
 mlýn Lopata
 Hluboká
 Lopata
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Sylvánský vrch
 Kožich
 socha sv. Josefa
 sousoší Piety
 venkovský dům
 Křimice
 Čertův mlýn
 Malesice
 Příchovice
 Halter Valley
 Klabava
 Kyjov
 Javor
 kolomazná pec
 Přestavlky
 Věžka
 synagoga
 kostel sv. Josefa
 Bílá vila
 Skočice
 židovský hřbitov
 Bílý mlýn Kepka
 Hradiště
 Veselá
 Dolanský Mlýn
 Kotel
 Mydlná
 Újezd
 Křížový vrch
 Skála
 Lužany
 Krkavec
 Kokotsko
 kostel sv. Prokopa
 Komberk
 Fitzova vila
 židovský hřbitov
 Černá mohyla
 městské opevnění
 kašna
 radnice
 Muchkovský mlýn
 kašna
 masné krámy
 mariánský sloup
 Chocenice
 Chocenice
 kostel sv. Mikuláše
 děkanství
 Labšovský mlýn
 Zábrodský mlýn
 děkanství
 Spálené Poříčí
 Rokycany
 pivovar
 kaple
 křížová cesta
 Bušovice
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Kamýk
 židovský hřbitov
 Čeminy
 kaple sv. Anny
 Osek u Rokycan
 kostel sv. Václava
 Roupov
 Chejlava
 kostel sv. Mikuláše
 Merklín
 Březina
Základní informace místa
ID místa: 6499
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: židovské památky
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 17.7.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama