Kostel Hlohovice
© Jiří Špaček, 08/2015
Obec Hlohovice leží na silnici II/233 z Radnic do Zvíkovce a zcela mimo železniční síť. Neprocházejí tudy ani turisticky značené cesty nebo značené cyklotrasy. Dominantu obce tvoří na jejím západním okraji kostel, přestože jde prakticky o bezvěžovou stavbu. Krásný pohled se na něj otevírá od jihu přes mělké údolí Hlohovického potoka.
V obci Hlohovice, která se prvně připomíná v roce 1374, ve středověku kostel nikdy nebyl. O jeho vybudování se zasloužil až v 18. století zdejší rodák Ludvík Jíša, který se domohl jako znamenitý ekonom a polnohospodář ve službách vysoké šlechty značného majetku. V letech 1727-1734 nechal na západním okraji obce postavit kostel Nejsvětější Trojice, k němuž vypracoval projekt barokní architekt a stavitel František Ignác Prée. ...František Ignác Prée byl žákem proslulého architekta Františka Maxmiliána Kaňky a spolupracovníkem Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Po r. 1731 působil zejména ve službách Fürstenbergů na křivoklátských panstvích, kde přestavěl nebo postavil řadu venkovských kostelů. Kostel v Hlohovicích je orientován opačně než bylo zvykem, tedy presbytářem k západu a průčelím k východu, ke směru příchodu návštěvníků od vsi. Stavba je jednolodní s obdélnou lodí posazenou napříč osy kostela. Na protilehlé straně trojboce ukončeného presbytáře je dřevěná kruchta. Po severní straně se nachází sakristie a na střeše je jednoduchá sanktusová věžička. Barokní hlavní oltář pochází z r. 1746, obraz Nejsvětější Trojice je však dílem malíře J. Herzoga až z r. 1861. V tom roce byla totiž stavba prodloužena k západu novým presbytářem. Z doby původní stavby však pochází rokoková kazatelna a dva boční oltáře. Přístup ke kostelu je řešen průchodem nízkou zvonicí, která stojí v ose kostelního průčelí. Zvon z r. 1788 byl přivezen z Prahy ze zrušeného kláštera u sv. Mikuláše. Kostel je obklopen hřbitovem, který byl později rozšířen o další oddělení směrem k západu. Kostel Nejsvětější Trojice je sice filiálním ve farnosti Radnice, ale není církví užíván a chátrá. Havarijní stav se týká především střechy, kterou zatéká a tím je poškozován krov, což nepříznivě působí na zdi kostela. Na těch se již jeví trhliny. Omítky zejména pod římsami opadávají, v interiéru se projevuje na klenbách zatékání. Spodní partie zdiva jsou značně promáčené spodní a dešťovou vodou, která špatně odtéká od paty zdi. V r. 2014 se vedení obce rozhodlo požádat církev o převedení nevyužívané stavby do svého vlastnictví.
|
Přihlášení |
