
Na hradní věži Radyně se v letních měsících přechodně vyskytují létající mravenci. Provozovatelé hradu se návštěvníkům omlouvají za případné nepříjemnosti.
Hrad založil před rokem 1361 Karel IV., který mu též dal od svého jména odvozený název. Ten se však tentokrát neujal. V husitských válkách byl hrad zastaven a koncem 15. století zpustl. Jako pustý se poprvé připomíná k roku 1558. Hlavní stavbou hradu byl – podobně jako na nejspíše o něco starším Kašperku – obdélný palác, srostlý na kratších stranách se dvěma obytnými věžemi. Jedna z nich, doposud dobře dochovaná, byla čtverhranná a druhá polookrouhlá. Hlavní obytné plochostropé prostory se nacházely v prvém a druhém patře a v jejich sestavě nalézáme i dvě roubené komory. Horní úrovně obou věží spojovala chodbička v konstrukci krovu. Skalnatý vrchol kopce neumožňoval stavbu pravidelného opevnění okolo paláce s věžemi. Před čtverhrannou věží ležel nevelký, hradbou opevněný čtverhranný dvorek s cisternou a dnes zaniklou zástavbou. Do paláce se z něho vcházelo po můstku na pilířích přistavěných k jeho boku.… číst dále
Báječné poklady radyňské, uložené v podzemních sklepeních, nashromáždil prý zakladatel hradu Raden, bohatý rytíř, vzbuzující však hrůzu, neboť měl šeredné, znetvořené uši. Zle bylo s dívkou, jež se mu zalíbila. Stala-li se jeho ženou, tu děcko, jež mu povila, mělo touž zrůdnost jako rytíř sám. A Raden, šíleje z toho hrůzou a vztekem, zabil pak ženu i svoje dítě. Za to ho měla stihnouti věčná, pekelná muka. Leč krutý Raden dal se ke konci svého života na pokání, činil mnohé bohulibé skutky, a proto byl vzat na milost. Byl potrestán jen tím, že byl zaklet ve svůj hrad. Musí tu po smrti blouditi, dokud někdo z jeho příbuzenstva nezasedne na papežský trůn. K službě na Radyni byl mu dán jiný zloduch – černý Hanuš, který s ním a s černým psem radyňské poklady střeží. Kronikář Beckovský, zaznamenávající události své doby i pověsti tehdy rozšířené, napsal ve své „Poselkyni starých příběhů českých“: „Na vrchu spatřuje se pustý hrad… číst dále