Zámek postavený J.V.Černín z Chumenic koncem 18. st. Sloužil převážně jako letní lovecké sídlo. V přízemí je vybaven bazénem. Vzácná je výbava interiérů a soch. Výzdoba pochází z dílny Ignáce Platzera.
Hlavní obrázek místa
Pohled z turistické stezky vedoucí nad zámkem
© Luděk Pitter 06/2004
Zámek Kozel stojí na úpatí jižního svahu vrchu Boru nad údolím řeky Úslavy a rozsáhlým rybníkem, uprostřed starého osídlení, které je bohaté na archeologické nálezy; název zámku je odvozován od toho, že prý zde pohanští obyvatelé obětovali svým bohům kozla. Zámek byl postaven na šťáhlavském panství, které r. 1711 získala Antonie Josefa Černínová od věřitelů zadlužených Kokořovců. R. 1715 k němu přikoupila ještě sousední nebílovské panství. Původním sídlem vrchnosti byl sice šťáhlavský zámek, ale ten již nárokům současníků nevyhovoval, a tak Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého (1745 až 1816), si dal postavit sice prostý, ale pohodlný zámek, určený pro lovy a letní odpočinek. Zámek stavěl v 1. 1784—1789 pražský stavitel Václav Haberditz. Ten byl autorem starší obytné části, jednoduché přízemní čtyřkřídlé budovy kolem obdélného dvora s mansardovým patrem nad jižním křídlem, s hlavními společenskými místnostmi a pokojíky pro hraběte, hosty a sekretáře. Uprostřed nádvoří je bazén, uvnitř kolem křídel obíhá kamenný ochoz, z něhož vedou vchody přímo do jednotlivých pokojů. Hostinské pokoje jsou rozděleny zděnou přepážkou na místnost pro hosta a pro lokaje. Místnosti se vytápěly zvenčí. Architektura je střízlivá, odpovídá duchu doby, tj. konci 18. století. Fasáda je členěná toskánskými pilastry a lizénovými rámci s obdélníkovými okenními otvory. Tomuto exteriéru slohově odpovídá jednotný interiér, vytvořený ve slohu Ludvíka XVI. Většinu pokojů vyzdobil v 1. 1787—1788 dekorativními nástěnnými malbami Černínský malíř Antonín Tuvora (1747 až 1807), učitel českého portrétisty A. Machka. Nejbohatší výzdoba je v reprezentačních místnostech, kde se figurální motivy v medajlóncích střídají s přírodními, s ptáky a zvířaty. V hlavním sále jsou nástěnné malby sídel Černínů: vedle Radyně je zde i pohled na tehdejší Kozel. Velmi cennou složkou…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Svoboda, Praha 1985, 15.4. 2005
Plzeňský kraj,  Plzeň-město  (PM), Šťáhlavy

Místa v okolí

 Neslívy
 Šťáhlavy
 Lopata
 kostel sv. Vojtěcha
 Nezvěstice
 Javor
 kostel sv. Vavřince
 Žákava
 Radyně
 kostel sv. Martina
 Pokonice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Petra
 Stará Plzeň
 Mydlná
 Veselá
 Džbánek
 Kotel
 Vlčtejn
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 děkanství
 pivovar
 Spálené Poříčí
 kostel sv. Mikuláše
 Zábrodský mlýn
 Nebílovy
 Klabava
 židovský hřbitov
 Fitzova vila
 mariánský sloup
 městské opevnění
 kašna
 kašna
 radnice
 Černá mohyla
 synagoga
 masné krámy
 děkanství
 Rokycany
 Netunice
 kostel sv. Josefa
 Labšovský mlýn
 kaple
 Muchkovský mlýn
 Mirošov
 Štěnovice
 židovský hřbitov
 Těnovice
 synagoga
 Pouskův mlýn
 křížová cesta
 Hradiště
 Dvorec
 židovský hřbitov
 Homberk
 Červený Hrádek
 Kokotsko
 Hluboká
 Kamýk
 Tyršův most
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Švédský most
 Kožich
 Osek u Rokycan
 Chlum u Plzně
 kostel sv. Mikuláše
 vodní hamr
 Drštka
 kaple U Ježíška
 Mítov
 Řenče
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Litice
 Chocenice
 Korandův dům
 Chocenice
 Západočeské muzeum
 městské opevnění
 Gerlachovský dům
 masné krámy
 Černá věž
 Bušovice
 mariánský sloup
 Císařský dům
 radnice
 Velká synagoga
 Betlémská kaple
 kostel Všech svatých
 Kunčin Hrádek
 Věžka
 Čertův mlýn
 Dolanský Mlýn
 židovský hřbitov
 boží muka
 Dolní Lukavice
 kostel sv. Prokopa
 Vimberk
 Na Skále
 Strašná skála
 židovský hřbitov
 Radčice
 Čertova Kazatelna
 Sylvánský vrch
 Újezd
 kolomazná pec
 kostel sv. Matěje
 Příchovice
 kaple se zvoničkou
 Skála
 Krkavec
Kontaktní informace
Státní zámek Kozel
Šťáhlavy 67
332 03 Šťáhlavy
Tel: +420 377 969 040-1, 606 650 854
http://www.zamek-kozel.cz/
info@zamek-kozel.cz
Základní informace místa
ID místa: 877
Typ místa: zámek
Podkategorie: lovecký
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.9.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama